S příchodem nového předsedy Petra Mlsny se Uřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) výrazně otevřel veřejnosti. A hodlá v tom dále pokračovat, říká v rozhvoru pro INFO.CZ místopředsedkyně úřadu Markéta Dlouhá. „Jsem přesvědčena, že osvěta v oblasti veřejných zakázek má smysl a naším cílem je zlepšit soutěžní prostředí v České republice a budu velmi ráda, podaří-li se to i jiným způsobem než trestáním zadavatelů za to, že neumí správně zadat veřejnou zakázku,“ říká místopředsedkyně úřadu.
Ve funkci místopředsedkyně Úřadu jste již přes pět měsíců. Jaké jsou zatím vaše dojmy z nové agendy, ze stavu prostředí veřejných zakázek?
Agenda v podobě výkonu dozoru nad zadáváním veřejných zakázek pro mne s novou pozicí nová není. V tomto ohledu se žádné překvapení v zásadě nekoná. Ale novinkou pro mne na pozici místopředsedkyně Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) je možnost výrazněji zasáhnout do oblasti veřejného zadávání, a to právě možností ovlivňovat směrování činnosti Sekce veřejných zakázek. V tomto ohledu se Sekce veřejných zakázek do určité míry vymaňuje z pozice čistě dozorového orgánu, což je však bezesporu její primární role, na což nesmí být zapomínáno, a nad rámec dozorové činnosti vyvíjí aktivity v podobě edukační (osvětové) činnosti s cílem kultivovat soutěžní prostředí. Interpretace a vysvětlování závěrů vyplývajících z rozhodovací praxe Úřadu je pro zadavatelskou praxi bezesporu důležité a přínosné.
Do funkce jste přinesla novou koncepci řízení dohledu nad veřejnými zakázkami. Jaké jsou její priority a jak se vám ji zatím daří naplňovat? Jaké jsou v tomto ohledu vaše plány pro příští rok?
Dohled nad zadáváním veřejných zakázek musí vždy dostát zákonným pravidlům, v tomto ohledu nelze na výkonu dozoru nad zadáváním veřejných zakázek nic měnit. Nicméně i v samotné rozhodovací praxi, a to nejen Úřadu, ale i soudů, je možno sledovat určitý vývoj směrem k racionalizaci rozhodovací činnosti, a to v tom smyslu, aby například nedocházelo k rušení zadávacích řízení ze zcela formalistických důvodů. Jak ostatně ve svém rozsudku uvedl i Krajský soud v Brně, rušení zadávacího řízení je nutno vnímat jako nápravné opatření „ultima ratio“.
Novou koncepci řízení dohledu nad veřejnými zakázkami je tedy nutno shledávat spíše v rovině otevření se zejména adresátům naší činnosti navenek. Nebojíme se o tématu a problémech se zadáváním veřejných zakázek diskutovat. To ostatně koresponduje i s mou odpovědí na předchozí otázku týkající se metodické činnosti; to je ta největší změna a hodlám v tomto trendu pokračovat i v roce 2022. Jsem přesvědčena, že osvěta v oblasti veřejných zakázek má smysl a naším cílem je zlepšit soutěžní prostředí v České republice a budu velmi ráda, podaří-li se to i jiným způsobem než trestáním zadavatelů za to, že neumí správně zadat veřejnou zakázku.
Kde obecně vnímáte největší nedostatky při zadávání veřejných zakázek? Kde zadavatelé nejčastěji chybují?
Specifickou a vysoce náročnou disciplínou při zadávání veřejných zakázek je dle mého soudu správné (zákonné) stanovení zadávacích podmínek. Právě při jejich nastavení zadavatelé velmi často chybují. V tomto ohledu je třeba apelovat na to, aby zadavatelé o zadávání veřejné zakázky pořádně přemýšleli a své kroky, včetně jednotlivých požadavků, ať již na poptávané plnění či osobu dodavatele řádně promysleli. Nelze bezmyšlenkovitě „okopírovat“ zadávací podmínky jiného zadavatele.
Jako zadavatel si vždy musím řádně zodpovědět, proč stanovuji jednotlivé požadavky, co jimi sleduji, zda jsem schopen je zdůvodnit a současně mít alespoň rámcově zjištěno, jaký dopad na trh stanovené požadavky mají. K čím větší eliminaci možných dodavatelů stanovenými podmínkami dochází, tím více by měl být zadavatel ve střehu a připraven zdůvodnit, proč je omezení soutěžního prostředí odůvodněné.
V souvislosti s vymezením předmětu veřejné zakázky pak lze shledávat i chybovost zadavatelů při určování, co je jedna veřejná zakázka, tzn. je třeba předcházet situacím, aby nedocházelo k nezákonnému dělení veřejných zakázek a případně k jejich nezákonnému nezadání v nějakém z druhů zadávacích řízení.
