Podnikatel Ondřej Kania patří k předním tuzemským expertům na vzdělávání, založil a vede několik špičkových soukromých základních a středních škol včetně sítě American Academy. V rozhovoru pro INFO.CZ, který jsme s ním dělali na akci Tech Talk offline, mluví o současné situaci v českém veřejném školství i jak ji napravit. O tom, co českým studentům nejvíce chybí a také o nejnovějších trendech v zahraničí.
Potřebujeme velkou školskou reformu, nebo stačí upravit systém vzdělávání po malých, cílených krocích?
Systém základních a středních škol podle mě proměnou prochází, máme zde dobrou koncepci, akční plány. Podstatné je, aby do této oblasti stále proudily peníze a aby co nejvíce mladých mladých lidí mělo zájem o studium na pedagogických školách. Potřebujeme se dostat do situace, kdy na pedagogických fakultách bude převis zájemců nad jejich kapacitou. To je podle mě naprostý základ.
Další velký a známý problém je odměňování učitelů na základních a středních školách – ten systém je nastavený tak, že ty lákavější platy mají lidé až po dvaceti, třiceti letech služby učení. I když je tak průměrná mzda učitelů 50 tisíc, nástupní plat může být někde i okolo 35 tisíc, což je srovnatelné s penězi, které dostanete za kasou v obchodě. To je třeba změnit. Kdyby se právě toto opravilo, mohlo by to mnohé věci nakopnout.
Ta situace s penězi ve vzdělávání se v posledních letech zlepšuje.
Ano, a je třeba v tom vytrvat a dostávat do systému vzdělávání stále více peněz. On je vidět i krátkodobý progres, ale obměna celého systému bude trvat, než současná generace učitelů odejde do důchodu. Je třeba pracovat i na dalších věcech – zvyšování konkurence mezi jednotlivými školami je jednou z nich.
Například nerozumím tomu, proč v Česku neexistuje jediná státní škola, která by měla nějaký zahraniční program. PORG a další soukromé školy mají mezinárodní maturitu (IB), my máme AP testy. Na to stačí poměrně malé peníze, ovšem musíte na to získat zahraniční učitele. To ale není problém, protože učitelé z Velké Británie či USA u nás chtějí učit – rádi sem přijedou na čtyři, pět let, pak se zase přemístí do dalších zemí.
Právě ten zahraniční element do našeho zkostnatělého systému přinese konkurenci – a čím větší konkurence mezi školami, soukromými či státními, bude, tím víc ten systém půjde dopředu.
K tuzemským vysokým školám jste kritičtější.
České veřejné vysoké školství je tragédie. Zatímco základní a střední školství je třeba jen lépe nasměrovat, u vysokých škol jsem přesvědčený, že se musí kompletně překopat od základů. Buď to, anebo se zde objeví někdo, kdo vybere miliardu korun, za kterou založí soukromou univerzitu, která bude ve všech ohledech lepší než státní školy.
Proč překopat od základů – co je podle vás ten největší problém?
Dobrý příklad je osoba Miroslava Ševčíka (děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze, pozn. red.). Kdekoliv jinde na Západě by byl na škole persona non grata. Takový člověk by nedosáhl ani na částečný úvazek, natož aby se stal děkanem významné fakulty na rádoby-prestižní české univerzitě. Neexistuje. Jenže u nás jsme v situaci, kdy ho ani nemohou odvolat – navzdory tomu, že je pro řadu studentů, učitelů i sponzorů naprosto toxickou postavou.
