Vzorový případ potírání korupce a výstraha pro celý stavební trh, říkají jedni. Nesmyslný trest pro největší českou stavební firmu, za nějž v důsledku zaplatíme všichni, tvrdí druzí. Rozsudek nad Metrostavem rozděluje odbornou veřejnost. Ekonomové, právníci i odborníci na stavebnictví se shodnou na jediném: Stavební trh už nebude jako dřív.
Vrchní soud v Praze zakázal 21. června skupině Metrostav a její dceřiné firmě Metrostav Infrastructure ucházet se o veřejné zakázky po dobu tří let. Přestože odsouzený podal dovolání k Nejvyššímu soudu, rozsudek je pravomocný. Jak se může promítnout do praxe?
„Konkurence je jedinou obranou daňového poplatníka před tím, aby za státem objednaná díla nakonec nezaplatil více, než je nutné. Po snížení počtu povolených soutěžících dojde ke zmenšení této konkurence, a jen stěží se to může neprojevit na zvýšené průměrné ceně státních zakázek. Lehce se tedy může stát, že by na tom mohl stát prodělat více, než kolik získal udělením pokuty,“ myslí se Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland. Pro úplnost je třeba dodat, že soud uložil Metrostavu pokutu ve výši deseti milionů korun, a že rozdíl mezi vítěznou a druhou nejvýhodnější nabídkou u velkých infrastrukturních staveb se běžně pohybuje v řádu desítek milionů korun.
„Efekt ukáže praxe, dá se předpokládat, že ani ti druzí v pořadí nebudou chtít zakázku po vyřazeném soutěžícím zhotovit za původních podmínek, pokud již uplynulo více času a kvůli němu se zase významně zvýšily náklady materiálů. Platí, že současné růsty nákladů budou zdražovat zakázky mnohem více než samotný efekt vyřazení jednoho soutěžícího,“ pokračuje Bartoň a dodává: „Na druhou stranu však postup proti jednomu soutěžícímu může působit jako odrazující varování pro ostatní soutěžící, a tak v delším období může dojít k omezení budoucích problémů. Nikdo se totiž nechce připravit o v Česku poměrně štědré státní zakázky.“
