Několik menších místností se střídmým přísunem denního světla za mřížemi, poblíž letištní plochy. Tak vypadá přijímací středisko na ruzyňském letišti v Praze. Přebývají tu cizinci žádající o azyl, než projdou vstupním pohovorem, zdravotní prohlídkou a začne jim běžet proces udělení mezinárodní ochrany. Středisko většinou ve švech nepraská. Česko uprchlíky neláká. Najdou se ovšem tací, kteří o azyl požádat chtějí. Jenže policie se je v mnoha případech snaží posadit rovnou na let zpátky, tvrdí organizace zastupující migranty.
Na pražské letiště přiletěla na konci loňského roku i rodina iráckých Kurdů se čtyřmi dětmi. Nejstaršímu je patnáct let, nejmladšímu dva roky. Ve své domovině bydleli v oblasti Sindžáru. Radikálové z IS v místní komunitě jezídů násilně rekrutují muže včetně dětí. Donutit k tomu chtěli i zmíněnou rodinu. Po vzoru dalších členů komunity před džihádisty mohli utéct do hor a riskovat životy tam. Skrývat se v nich je ale nebezpečné samo o sobě, natož s malými dětmi. Rozhodli se proto prchnout ze země.
Do Česka přicestovali s platným vízem. Už v tranzitním prostoru se podle slov právníků, kteří rodinu zastupují, pokusili požádat o azyl. „Policie jim ale platná víza anulovala. Nikdo jim nepřetlumočil proč. Policie s nimi komunikovala v podstatě gesty a pár slovy v angličtině. Až když z gest pochopili, že jim policie hrozí deportací, tak si rodina ve strachu zničila pasy,“ popisuje právnička Hana Franková z Organizace pro pomoc uprchlíkům. Noc Iráčané strávili v policejní cele na letišti.
Celá situace se pak sice zkomplikovala, pro rodinu ale paradoxně nabrala dobrý směr. Policie se je kvůli zničeným pasům rozhodla vyhostit. Jenže ministerstvo vnitra rozhodlo, že kvůli válečné situaci v Iráku se rodina do země vrátit nemůže. „To znamená, že hned po příjezdu s platnými doklady by je bývala policie poslala hned tím samým letem zpět a nikdo by nezkoumal bezpečnostní situaci. Absurdně až poté, co si zničili pasy, se na to někdo vůbec zaměřil,“ vysvětluje Franková. O dalším osudu rodiny se rozhodovalo tento měsíc. A přesto že právníci ještě nemají rozhodnutí v ruce, předpokládají, že rodina mezinárodní ochranu dostala. Právě kvůli nebezpečí, kterému by doma v Iráku čelila.
