Ceny plynu a elektřiny na burzách vystřelily nebývale vysoko, což se postupně projevuje v růstu nákladů pro běžné domácnosti i pro průmyslové podniky. Pokud se situace na energetických burzách nezlepší, stát bude muset přijít s masivnější formou podpory, říká Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities a také poradce premiéra Petra Fialy. V rozhovoru pro INFO.CZ komentuje i nápady na zestátnění ČEZ, možnou podporu „špinavých“ zdrojů energie nebo to, zda se inflace skutečně blíží svému vrcholu.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela plánuje v letošním roce domácnostem rozdělit přes deset miliard korun a v příštím dalších 30, aby stát zmírnil dopady vysokých cen energií na obyvatele. Dokážou tyto částky lidem ulevit v dostatečné míře, až přijde zima?
V současné době pozorujeme až šestinásobný nárůst ceny elektřiny, a dokonce sedminásobný nárůst ceny plynu na některých burzách oproti loňskému roku. (Rozhovor děláme ještě před úterním růstem cen na nová maxima.) V případě, že takto vysoké burzovní ceny přetrvají delší dobu, budou se postupně přenášet do koncových účtů domácností a firem. To by v krajním případě mohlo vést zhruba k tří- až čtyřnásobnému zvýšení koncových cen za elektřinu a pěti- až šestinásobnému zvýšení koncových cen za plyn.
Domácnost, která v minulosti platila 1 000 korun za elektřinu a 1 000 korun za plyn měsíčně, by tak při stejné spotřebě mohla nově platit celkem až 10 000 korun měsíčně. Onen nárůst ve výši až 8 000 korun za měsíc by však mnohé domácnosti neutáhly, a to ani při podpoře, která je nyní ze strany státu plánována. Myslím, že se nyní nacházíme ve fázi, kdy se doufá, že se situace na burzách zlepší. Jestliže se však nezlepší, bude nutné přijít s masivnější podporou ze strany státu.
Jak se v případě plošného energetického tarifu vypořádat s námitkou, že jde o plošné rozdávání našich peněz opět nám samotným, jen s prostředníkem v podobě státu? Je taková pomoc smysluplná?
Jediné vysvětlení, které jsem v tomto ohledu slyšel, spočívá v tom, že plošné opatření jde zavést rychleji než cílená opatření. Toto vysvětlení však nezodpovídá otázku, proč se zatím neplánuje z plošného úsporného tarifu postupně přecházet na cílený úsporný tarif. Myslím, že tedy minimálně v nadcházející topné sezóně budeme svědky kombinace plošného opatření v podobě úsporného tarifu a cíleného opatření v podobě příspěvku na bydlení. To osobně nepovažuji za úplně ideální variantu, ale je to samozřejmě lepší, než kdyby se nic nedělalo.
Mnoho lidí má ještě doma staré kotle a vlivem vysokých cen energií se dnes vracejí k vytápění uhlím, surovina tak na ceně z důvodu vyšší poptávky roste o desítky procent. Měl by podle vás stát, alespoň dočasně, poskytnout nějakou podporu i tomuto „špinavému“ zdroji?
