Europoslankyně za hnutí ANO Dita Charanzová je momentálně jedinou českou místopředsedkyní Evropského parlamentu. Zkušená diplomatka zastupuje v europarlamentu frakci liberálů a jako jediná z nich byla zvolena hned v prvním kole volby. Neuspěl naopak kandidát vládní Pirátské strany Marcel Kolaja.
Během posledního českého předsednictví EU v roce 2009 Charanzová pracovala jako diplomatka na Stálém zastoupení ČR při EU v Bruselu. Nadcházející předsednictví, které Česko převezme v polovině letošního roku, podle ní bude v mnohém složitější. Mimo jiné i proto, že ODS premiéra Petra Fialy je v Evropském parlamentu zastoupena v opoziční konzervativní frakci ECR.
„Když premiér Babiš přijel do Bruselu na jednání Evropské rady, jel nejprve na setkání liberálních premiérů, kde mohl dopředu sladit pozice se svými protějšky ze stejné frakce jako například s holandským premiérem Ruttem nebo francouzským prezidentem Macronem. Měl možnost vysvětlit českou pozici, hledat partnery, diskutovat o tématech, která byla důležitá pro Českou republiku. Premiér Fiala tohle mít nebude. Bude omezen na polského premiéra Morawieckého, a na Visegrád,“ říká v rozhovoru s INFO.CZ.
Jedinou českou místopředsedkyní je zástupkyně opoziční strany. Přemýšlela jste nad tím takhle?
Takhle to vůbec neberu. Samozřejmě, že jsem kandidovala za hnutí ANO, ale primárně jsem tady proto, abych hájila české zájmy. Myslím si, že není dobré, aby se česká domácí politika přenášela na půdu Evropského parlamentu. Tady mají všichni kopat za jediné, a to je zájem českých občanů. Jako místopředsedkyně potom mám přece jen o něco větší vliv uvnitř instituce i navenek. Když je potřeba něco dojednat, moje pozice mi dává lepší možnost konkrétní české zájmy prosadit a toho můžeme využít i například pro nadcházející české předsednictví EU.
Jste součástí frakce Renew, což byla až do voleb frakce vládní strany. A jste součástí hlavní koalice Evropského parlamentu, kterou tvoří lidovci, socialisté a liberálové, tedy Renew. Jak moc českou politiku tohle rozložení ovlivňuje? A hlavně - jak to bude ovlivňovat české předsednictví? Premiér je zástupce „opoziční“ ECR, kde je členem i nepříliš oblíbené Právo a spravedlnost.
Během předsednictví to samozřejmě může ovlivnit mnoho věcí. Současný premiér Fiala je z frakce, která je tady hodně vnímána optikou polského PiSu. ECR má na celou řadu věcí jiné názory než koalice tří velkých frakcí. Když premiér Babiš přijel do Bruselu na jednání Evropské rady, jel nejprve na setkání liberálních premiérů, kde mohl dopředu sladit pozice se svými protějšky ze stejné frakce, například s holandským premiérem Ruttem nebo francouzským prezidentem Macronem. Měl možnost vysvětlit českou pozici, hledat partnery, diskutovat o tématech, která byla důležitá pro Českou republiku. Premiér Fiala tohle mít nebude. Bude omezen na polského premiéra Morawieckého, a na Visegrád.
Naše frakce Renew Europe je co do počtu sice až třetí, ale jsou v ní zastoupeni europoslanci ze strany prezidenta Macrona. Jeho pravá ruka Stéphane Séjourné naši frakci dokonce vede. Jako ANO delegace tak máme možnost mu vysvětlovat české problémy a českou pozici například aktuálně k energetice, k jádru. Dříve jsem to dělala samozřejmě z pozice vládního europoslance, uvidíme, jak se to teď změní. Za sebe ovšem říkám, že jsem tady, abych hájila české zájmy. Tohle by měli dělat všichni čeští europoslanci napříč frakcemi.
Hodně se mluví o taxonomii, o jádru a hodně se spekuluje o tom, jaký vliv mělo propojení na základě vaší frakce, tedy vztah Babiš – Macron. Část české politické scény říká, že pokud jde o jádro, Česko během vaší vlády nic nevyjednalo.
Tak to ale vůbec není. Naopak. Taxonomie byl zdlouhavý maraton, který běžel více než dva roky. Začalo to na jednání Evropské rady v prosinci 2019, kdy se premiéru Babišovi podařilo dostat do textu závěru z jednání Evropské rady zmínku o jádru. V Evropském parlamentu se potom celá řada českých europoslanců snažila vyjednávat podporu napříč politickým spektrem, velmi aktivní v tom byl třeba kolega Saša Vondra. A Evropský parlament i díky této mravenčí práci jednotlivých europoslanců přijal usnesení o důležitosti jádra pro přechod na bezuhlíkovou ekonomiku. Díky tomu a celé řadě intervencí, které jsme Evropské komisi poslali, jí bylo jasné, že je v Evropském parlamentu politický tlak na to, aby jádro bylo součástí taxonomie. V Bruselu to funguje tak, že Evropská komise by v tak zásadní oblasti nepředložila návrh, který by jí mohl Evropský parlament zamítnout.
