Dnes nabývá účinnosti smlouva o odkupu vepřína v Letech u Písku, kterou loni s majitelem výkrmny uzavřel kabiet Bohuslava Sobotky. Česká vláda dospěla k dohodě s firmou Agpi po dvou dekádách, kdy byla Česká republiku za existenci vepřína na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy kritizovaly romské organizace i mezinárodní lidskoprávní instituce.
Stát za vepřín zaplatí 450 milionů korun. Bourání, sanace pozemku a vybudování pietního místa vyjde na dalších asi 120 milionů korun. Přispět by na ně ale mohly takzvané norské fondy. Splatnost smlouvy je nejpozději do 31. října 2018.
Vyjednanou cenu někteří, včetně členů bývalé vlády, kritizovali jako nepřiměřenou. Bývalý ministr financí Ivan Pilný (ANO) pro uzavření smlouvy nehlasoval, cena prý nerespektuje soudní odhad, který podle něj byl kolem 200 milionů. Podle minulého ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL), jehož resort smlouvu dojednával, je suma vyšší než odhad také proto, že zahrnuje i veřejný zájem na odkupu vepřína.
Prezident Miloš Zeman před časem uvedl, že je proti likvidování prosperujícího podniku. Už dříve mluvil o tom, že by o práci přišla řada lidí. Podle Hermana ale v letském vepříně pracuje jen osm zaměstnanců.
Památník v Letech převzalo do své správy Muzeum romské kultury v Brně, které bude zajišťovat samotné bourání objektů vepřína. Podle plánu by zvířata měla vepřín opustit do konce února. V březnu už má být objekt zcela vyklizen.
Ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová počátkem týdne uvedla, že muzeum samo nechce určovat, jak má budoucí pietní místo v Letech vypadat. „Zajímají nás názory přeživších, odborníků, Romů, veřejnosti. Na webu muzea otevřeme veřejnou diskusi a 2. března bude v Praze kulatý stůl, kde se bude podoba památníku probírat,“ řekla.
