Nevídaně ostrou a širokou polemiku vyvolalo v Německu zjištění, že země, která se chce obejít bez jaderné i uhelné energetiky, navyšuje dovoz uhlí až z daleké Kolumbie. Mnozí ekologové tak obviňují německé politiky z pokrytectví. Aby totiž Německo mohlo splnit své klimatické cíle a obešlo se bez jaderných zdrojů, zásobuje své elektrárny uhlím z jihoamerických dolů, které jsou pověstné ničením životního prostředí i špatnými pracovními podmínkami horníků.
Jaroslav Čížek z think tanku Realistická energetika a ekologie shrnuje jedinou možnou cestu k omezení produkce skleníkových plynů na Zemi do jedné věty: pokud chceme žít opravdu ekologicky, nemůžeme žít ekologicky na úkor někoho jiného. A právě platnost tohoto hesla potvrzuje zmiňovaný případ německého uhelného importu.
Německo na jaře odstavilo v rámci ohlášeného výstupu z jaderné energetiky poslední ze svých jaderných elektráren a postupně utlumuje těžbu i v některých svých uhelných dolech. Cílem je, aby země byla nejpozději v roce 2045 klimaticky zcela neutrální, tedy produkovala pouze tolik emisí, kolik jich sama spotřebuje. Do roku 2035 by se pak Němci měli v energetice úplně obejít bez uhlí a využívat pouze obnovitelné zdroje.
Problém ovšem spočívá v tom, že přechod k takzvaně bezemisnímu hospodářství zatím neprobíhá úplně hladce. Po odstavení jaderných reaktorů se Němcům nedaří uspokojit poptávku po energii z větrných a solárních zdrojů a znovu tak roste energetický význam uhlí. A protože některé německé doly už jsou v útlumovém programu nebo byly uzavřeny, musí se stále více uhlí dovážet, a to i ze zmíněné Kolumbie. Objem importu uhlí do Německa se loni meziročně více než zdvojnásobil.
