Když prezident Miloš Zeman v závěru minulého roku vládě radil, jak se dobrat k vyrovnanému rozpočtu, bylo z toho politické pozdvižení. „Škrtněte daňové výjimky. Všechny,“ apeloval Zeman na kabinet, čímž se mu podařilo docílit vzácné, shodně odmítavé reakce jak u zástupců tehdejší koalice, tak opozice. Zeman přitom jako bývalý ekonom a pracovník Prognostického ústavu musí vědět, že takové plošné řešení je nesmyslné. Jenže co tedy s daňovými výjimkami? Jaké vůbec existují? Kolik nás stojí a které z nich jsou ty „postradatelné“?
Prezident Zeman uprostřed svého vánočního poselství vládě doporučil kompletní zrušení všech výjimek. „Předkládám vám návrh, který jsem opakovaně vyjádřil při svých projevech k rozpočtu v Poslanecké sněmovně. Tento návrh spočívá ve zrušení daňových výjimek,“ uvedl Zeman. „Kdyby došlo ke zrušení všech výjimek, ušetřilo by to 380 miliard korun, což je téměř tolik jako odhadovaný deficit státního rozpočtu v tomto roce. Měli bychom tedy vyrovnaný rozpočet a nezadlužovali bychom budoucí generace,“ doplnil prezident.
Zemanův nápad se obratem dočkal odsouzení zleva zprava. Naposledy se k němu vrátili v nedělních Otázkách Václava Moravce na České televizi současný ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se svou předchůdkyní v úřadu Alenou Schillerovou (ANO). I oni zopakovali, že ty největší daňové výjimky, tedy důchody a slevu na poplatníka, nikdo v žádném případě rušit nechce.
Na druhé straně jsou však podle Stanjury daňové výjimky jednou z několika mála oblastí – vedle provozních výdajů a neinvestičních dotací –, ve které chce současná vláda v rámci letošního rozpočtu ušetřit až osmdesát miliard korun. INFO.CZ proto požádalo ministerstvo o v pořadu zmiňovanou analýzu všech daňových výjimek a jejich nákladnosti pro celý systém.
Ministerstvo financí nám poskytlo přehled nejvýznamnějších daňových úlev zpracovaných za rok 2019. Z celkem čtyřiceti výjimek (slev, odpočtů, odvobození a snížených daňových sazeb) je zřejmé, že na pět největších (viz tabulku níže) připadá více než 330 ze 400 miliard korun. Jde přitom o slevy, jejichž zrušení je politicky velmi komplikované – kromě zmiňovaných důchodů či základní slevy na poplatníka jde třeba i o daňové zvýhodnění na děti.
