Pokud vláda nedisponuje většinou v Poslanecké sněmovně, těžko prosadí nové zákony nebo novelizuje ty staré. V agendě ji také bude omezovat schválený rozpočet. I tak toho ale může prosadit celkem dost. V rozhovoru pro INFO.CZ to řekl expert působící na katedře ústavního práva Univerzity Karlovy Ondřej Preuss. Vláda bez důvěry sněmovny může například privatizovat státní podniky, rušit nemocnice, provádět personální rošády ve státní administrativě i státních podnicích, v její kompetenci je také třeba prolomení limitů těžby.
Jak hodnotíte způsob, který zvolilo hnutí ANO, respektive Andrej Babiš, pokud jde o sestavování vlády. Na mysli mám především to, že se tak dělo bez koordinace s Poslaneckou sněmovnou, tedy aniž by dneska už premiér hledal pro svou vládu v dolní komoře většinu?
Z ústavně-právního hlediska je zásada, dle které musí mít vláda důvěru Poslanecké sněmovny, možná nejzákladnější princip organizace moci v České republice. Protože pokud vláda nedisponuje důvěrou většiny poslanců, tak o ní nemůže logicky ani přijít, tím pádem tu není vůči vládě žádná ústavně-právní sankce, která by vyjadřovala nesouhlas přímých zástupců voličů s tím, jak pracuje. Je to základní princip.
Na druhou stranu není vůbec vyloučeno, že metoda, kterou Andrej Babiš zvolil, nepovede k tomu, že sněmovna jeho vládě důvěru vysloví. To, jaký postup zvolil, je čistě politická otázka - ostatně nelze vyloučit, že nevede vyjednávání, o kterých my nevíme. Co je ještě potřeba zmínit, je role prezidenta republiky. V této fázi je to totiž jeden z momentů, kdy je skutečně důležitá role prezidenta republiky. Jinak řečeno: po parlamentních volbách je to právě prezident, kdo se má rozhlédnout a kdo má možnost vybrat konkrétního politika, o kterém se domnívá, že bude schopen sestavit vládu s většinovou podporou.
