Jednou z příčin současné kritické situace českých lesů může být podle odborníků paradoxně i odtažitý vztah Čechů ke dřevu. Místo toho, aby Češi podobně jako Skandinávci, Němci nebo Rakušané větší část vytěženého dřeva zpracovali a uplatnili doma, vyvážejí ho v surové podobě do zahraničí. Místopředseda Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků ČR Tomáš Pařík v rozhovoru pro INFO.CZ vysvětluje, proč vlastně dnes české dřevo končí v „čínských kontejnerech“ a jak může vývoz této důležité suroviny v nezpracované podobě ovlivnit do budoucna české lesy.
Mnozí lidé se dnes diví tomu, proč se o takzvaném kůrovcovém dřevu mluví jako o těžko prodejném odpadu, když kůrovec žere jen lýko, nikoliv dřevní hmotu. Jak je to tedy s kvalitou kůrovcového dřeva doopravdy?
Je to to trochu složitější. Kůrovec se skutečně nezavrtává do dřeva, ale pouze do kůry a lýka. Pokud se tedy napadený smrk okamžitě porazí a včas odveze z lesa, dřevo má úplně stejnou kvalitu, jako kdyby ho žádný lýkožrout nenapadl. Mluvím o stromu, který je před poražením stále živý, ještě nezačne usychat.
A takzvané modrání smrkového dřeva? Čím je vlastně způsobeno?
Jestliže kůrovcem napadený strom lesníci neporazí a neodkorní okamžitě po jeho napadení broukem, brouk a jeho larvy se nadále vyvíjí a živí se lýkem, kterým ve stromu proudí živiny. Při silném napadení se přeruší tok živin a strom odumře. Odumřelé dřevo napadnou houby, způsobující v první fázi jeho modrání. To ale nemá ze začátku téměř žádný vliv na kvalitu, jde pouze o vzhled, ovšem někteří zákazníci prostě modré dřevo nechtějí. Skutečný problém s kvalitou dřeva nastává až tehdy, když kůrovcem napadané smrky zůstanou dlouho stát nebo ležet v lese. Pak se objeví výraznější poškození houbami, dřevokazným hmyzem, ale ze začátku především vysycháním dřeva, kterým vznikají trhliny, výrazně ovlivňující fyzikální a mechanické vlastnosti dřeva. Kvalita jde tedy rychle dolů. Dá se říci, že v létě je to v řádu dnů, maximálně několika málo týdnů. Záleží především na teplotě a vlhkosti okolního prostředí.
