Málokterý krok v novodobé historii české politiky vyvolal tolik protichůdných reakcí jako smlouva, kterou před 20 lety, 9. července 1998, po sněmovních volbách podepsaly ČSSD a ODS. Dokument známý pod názvem opoziční smlouva umožnil existenci menšinové vlády ČSSD Miloše Zemana a na další čtyři roky ovládl politickou scénu v Česku.
Dohoda obou největších stran byla o to překvapivější, že ČSSD a ODS proti sobě vedly ostrou předvolební kampaň. Těsně před volbami dokonce předseda ODS Václav Klaus prohlásil: "Spekulace o tom, že ODS bude po volbách tolerovat menšinovou vládu sociální demokracie, jsou neopodstatněné a nesmyslné."
Přestože vítězem voleb se stala ČSSD, většinu 102 hlasů ve sněmovně získaly společně ODS, KDU-ČSL a Unie svobody (US). Dohoda těchto stran se však ukázala jako nereálná, neboť vztahy na středopravé části politického spektra vážně narušila vládní krize v závěru roku 1997 a rozpad vlády ODS, KDU-ČSL a ODA v čele s předsedou ODS Václavem Klausem. Sama ODS se v té době rozštěpila a část jejích členů založila právě Unii svobody.
