Bývalý premiér Mirek Topolánek se rozhodl kandidovat na prezidenta Svazu průmyslu a dopravy, jehož dosavadní šéf Jaroslav Hanák po více než deseti letech končí. Profesní organizaci čeká podle Topolánka spousta práce směrem k vládě, sociálním partnerům i směrem do zahraničí. „Svaz je účastník tripartity, jako bývalý předseda vlády s tím mám zkušenosti. Jsem schopen vyjednávat s jakoukoli politickou reprezentací. A po odchodu z politiky jsem se věnoval především zahraničnímu obchodu,“ říká. Protože průmyslovým podnikům chybějí technici a inženýři, hodlá zahájit diskuzi o problematice terciárního vzdělávání a podpory vědy, a především aplikovaného výzkumu.
Vysoké ceny energií způsobují průmyslu vážné problémy. Jak dlouho bude krize trvat?
Problémy českého průmyslu existovaly už dříve, nezpůsobil je pouze covid a současná energetická krize. Velkou část produkce tvoří subdodávky, a to nejen pro firmy v Německu. Zároveň dlouhodobě bojujeme s nízkou přidanou hodnotou a tím i nízkými mzdami, což trápí zaměstnance. Proto se už delší dobu diskutují různé materiály, jako je například průmysl 4.0, které obsahují nekonečné věty o tom, co všechno musíme udělat. V poslední době ale neudělal nikdo nic.
Stamiliardy uvolněné bývalou vládou Andreje Babiše nepomohly?
Za covidu jsme ekonomiku zastavili zbytečnými lockdowny, a přitom jsme do ní nasypali peníze, čímž jsme vytvořili minimálně jednu část současné vysoké inflace, tedy tu poptávkovou. Nárůst cen komodit včetně energií se propsal do té nabídkové.
Už loni v létě přestal Gazprom dodávat plyn na spotový trh, čímž zapříčinil ještě větší nedostatek, než jaký si Evropa sama způsobila zavíráním jaderných a uhelných elektráren. Tím začaly dramaticky narůstat ceny energií a problémy průmyslu se ještě více prohloubily.
Čelí jim především zpracovatelský průmysl. Které další obory jsou nejohroženější?
Řada oborů je téměř ve stadiu klinické smrti. Vedle zpracovatelského průmyslu, který je vysoce závislý nejen na cenách elektrické energie, plynu, ropy, ropných produktů, ale třeba i buničiny, je to automobilový a chemický průmysl. Klesá výroba čpavku, acetylenu, což jsou například pro německou ekonomiku klíčové komodity. Jsme v situaci, kdy jako exportně otevřená ekonomika orientovaná na Německo, která je závislá na importu surovin, exportu polotovarů, vysoké energetické náročnosti a malém podílu finálních výrobků máme některé obory ohrožené v jejich samotné podstatě. Uvažují o omezení, uzavření nebo o přemístění výroby. Tím jsou ohroženy i obory navazující. Mluvíme o digitalizaci, ale musíme mít co digitalizovat.
