E15 PREMIUM | Telekomunikace jsou v současné době jedním ze základních segmentů ekonomiky a fungování mobilních služeb je naprosto zásadní pro fungování společnosti. To se ostatně ukazuje i na Ukrajině, kde se díky obrovskému úsilí operátorů a jejich dodavatelů technologií daří provozovat síť jakžtakž v chodu, a i díky tomu mohou miliony uprchlíků udržovat kontakt se svými blízkými (a vojáci posílat videa, jak ničí ruskou techniku řízenými střelami).
Na druhé straně hranice u ruského agresora je situace jiná, ale neméně dramatická. Operátory nikdo nebombarduje, ale velmi tvrdě na ně dopadají sankce nebo rozhodnutí jejich obchodních partnerů. Pročítání ruských médií poskytuje celkem zajímavý obrázek o tom, co se v oboru děje. Sektor to bezpochyby nebude mít v příštích pár měsících nijak jednoduché. V první řadě je jasné, že ruští operátoři přicházejí o výraznou část příjmů z roamingu. Do Putinovy říše se západním byznysmenům chtít nebude, protože tam není žádný byznys a turismus zcela jistě také nepokvete.
To je ale spíše nepříjemnost oproti dopadu, který bude mít výpadek dodavatelů technologií hlavně pro mobilní sítě. Poslední balíček evropských sankcí zakazuje prodej telekomunikačního vybavení firmám se státní účastí. To se v Rusku dotkne největšího pevného operátora Rostelecom, jeho nedávno koupené mobilní dcery Tele2 (jež se co nejdříve přejmenuje, protože švédský držitel ochranné známky pochopitelně neprodloužil smlouvu na pronájem značky) a státními drahami vlastněného operátora Transtelecom.
Ericsson pak v pondělí oznámil úplný odchod z ruského trhu, respektive „časově neomezené pozastavení obchodních styků s ruskými zákazníky“, což se mu promítne do výsledků. Finská Nokia ho pak následovala včera, čímž přijde o dvě procenta tržeb. Uvedla, že bude pouze poskytovat podporu již existujícím sítím. Skandinávští dodavatelé mají v Rusku tradičně silnou pozici, již nenabourali ani čínští konkurenti. Tedy zatím.
