Mluví hlavně o lidech. Objíždí republiku a pochvaluje si, jak ho kontakt s místními nabíjí. Fotí se se zaměstnanci Tilaku, chválí přímočaré Ostraváky za to, že se nedají „okecat". Řeč je o prezidentském kandidátovi Michalu Horáčkovi. Oficiálně svou účast v boji o Hrad oznámil v listopadu, s kampaní už ale začal o několik měsíců dříve. A do jedné z hlavních rolí obsadil i Roudnici nad Labem – třináctitisícové město nedaleko Prahy, kde Horáček posledních zhruba dvacet let žije. Jak blízko má k místním?
Podle své oficiální image hodně. „V Roudnici nad Labem mám blíž k lidem a k jejich skutečným životům, které zabarvují i ten můj,“ vyznává se textař a bývalý majitel Fortuny na svých webových stránkách. A jako patriot se prezentuje třeba i v několik měsíců starém videorozhovoru pro talkshow Kilák, kde s dvěma novinářkami běží kilometr - přes roudnické náměstí, podél Labe. „Je krásné být z malého města a žít tam s lidmi, kteří v něm žijou také,“ svěřuje se u toho. A budí tím představu, že ho – s trochou nadsázky řečeno – potkáte v páteční večer v místní hospodě.
Jenže z pohledu místních Horáček tak „lidově“ nepůsobí. „Nechce se příliš angažovat, protože chce mít klid a soukromí. V Roudnici se moc neobjevuje, spíše by se dalo říct, že tu pouze přespává,“ popisuje Roudničanka Eva zkušenosti s Horáčkovým angažmá v severočeském městě. Podobně mluví i další místní. Zahlédnou ho spíš, jak jede kolem autem, než že by se s ním potkávali na ulici. O žádném velkém kontaktu nemluví. Vztahy jsou korektní, ale distingované. A hodně Roudničanů se o Horáčkovi bavit nechce vůbec. Ani kdyby si měli vzpomenout na něco pozitivního.
