Lidé si do bank během pandemie uložili 140 miliard „navíc“. Sami nevíme, co z toho je odložená spotřeba a co lekce finanční gramotnosti, říká ekonomka Horská

Takzvané nadvklady, tedy úložky domácností do bank nad běžnou úroveň, dosáhly podle odhadů banky Raiffeisenbank během pandemie asi 140 miliard korun. V rozhovoru pro INFO.CZ to uvedla hlavní ekonomka banky Helena Horská s tím, že sama banka nyní analyzuje, do jaké míry tyto prostředky představují odloženou spotřebu domácností a jakou část lze připsat potřebě lidí po větší finanční rezervě po prožité krizi. 

Vklady českých domácností v bankách v posledních letech poměrně výrazně vzrostly. Co za tím je? 

Několik věcí. Jednak pochopitelně zrušení superhrubé mzdy na konci roku 2020. Tam je efekt značný. Dále fakt, že navzdory covidu a více či méně uzavřené ekonomice mzdy stále rostly. Do letošního roku dokonce rychleji než inflace. Tyto peníze „navíc“ ale lidé nemohli příliš utratit. Nemohli jezdit v takové míře na dovolené a když si chtěli koupit nové auto, zjistili, že „nejsou čipy“ a že si musejí počkat. Problém s dodávkami se postupně rozšířil i na elektroniku a další zboží obecně. 

Myslíte výpadky v zásobování? 

Především ve výrobě. Zažila jsem to na vlastní kůži. Když jsem potřebovala koupit novou myčku, v obchodech nabízeli jen ty nejdražší modely. Nižší a střední varianty byly nedostupné. Nešlo o výjimku, později mi i zástupci velkých prodejců potvrdili, že nižší a střední cenové modely elektroniky jsou vyprodané. Je to krize v praxi: pokud má výrobce omezený počet čipů – nebo jakéhokoliv jiného zboží –, dá je raději do svých dražších modelů, na kterých má vyšší marže. Stejně to dělaly třeba i automobilky.

Zpátky k účtům domácností. Nehraje roli i to, že chtějí mít po covidu k dispozici větší finanční rezervu? 

Přesně tak, řada domácností si vzhledem ke covidové nejistotě začala mnohem více uvědomovat, že mít větší finanční rezervu několika platů je vlastně docela na místě. My v Raiffeisenbank přitom sami zkoumáme, jakou část nadvkladů lze přičíst větší rezervě a jakou část odložené poptávce. Když jsme se ale podívali na růst vkladů domácností za poslední dva roky, tak ty takzvané nadvklady – tedy vklady, které převýšily přirozený trend – jsou na úrovni zhruba 140 miliard korun, tedy asi 70 miliard korun za rok.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Kde skončilo těch ušetřených 140 miliard korun?
  • Co to znamená pro reálnou ekonomiku?
  • A s čím nyní bojují exportéři?
sinfin.digital