E15 PREMIUM | Chronické a obrovské schodky vládních financí významně roztáčejí českou inflaci. Lidé i byznys si už na počátku pandemie zvykli na to, že stát je vždy vytáhne z bryndy a bohatě je „odškodní“ za prožitá příkoří. A není tak třeba dělat si rezervy pro strýčka Příhodu, ani se extrémně krotit v útratách. Výsledkem jsou vyšší sazby centrální banky, tedy dražší hypotéky a úvěry obecně, než by byly za situace spořádaného rozpočtu. „Pokud vláda pojede tříprocentní strukturální deficity, bude těžké držet cenovou stabilitu a sazby budou muset být soustavně třeba o procentní bod vyšší, než by byly při neutrální fiskální politice,“ říká viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová.
Poslední údaj o prosincové inflaci na prahu 16 procent vyšel opět dramaticky. Stojíme na inflačním vrcholu, nebo padne „dvacítka" zmiňovaná guvernérem Alešem Michlem?
Domnívám se, že dvacet procent to nebude, počítám kolem osmnácti. Panuje ale velká nejistota. Rozhodující bude lednové číslo, které může překvapit na obě strany. Čeká se obecně vysoký přírůstek vlivu cen energií. Stejně jako nás překvapil vývoj v posledních třech měsících, tak nás může překvapit i leden. Důležité je, že hlavní inflační tlak máme za sebou. Obecně vzato je draho, to je nesporné, ale když mluvíme o inflaci, tak sledujeme vývoj cenové hladiny a ta v prosinci 2022 ve srovnání s listopadem 2022 zůstala stejná.
Stejně inflaci ale budeme letos počítat v řádu vyšších jednotek procent, zdražování tedy zůstane palčivé. Období vysoké inflace navíc panuje už dlouho, neměla ČNB zasáhnout šokovým zvýšením sazeb daleko nad sedm procent?
Řídit měnovou politiku není jako řídit motokáru. Není možné trhnout volantem a vrátit se zpátky na silnici. Všechna srovnání, která jsme měli k dispozici, hovořila o tom, že inflace bude v ročním horizontu nižší. Navíc naše modely ukazovaly velmi malý rozdíl v budoucí míře inflace v závislosti na růstu sazeb. Nebylo to o tom, že by model prognózoval v případě růstu sazeb na osm nebo devět procent dramatické snížení inflace, či dokonce pokles na dvouprocentní cíl. Výsledná roční inflace nebyla natolik odlišná od situace, kdy sazby jsou sedm procent.
To ale znamená, že hýbání úrokovou sazbou nemá až takový dopad na inflaci?
Samozřejmě je to velmi podstatná věc, ale dává mi to primárně informaci o tom, že sazby nebudeme moci snižovat tak rychle, jak se ještě třeba před rokem čekalo. Narativ o velké a razantní změně sazeb, po které se inflace dramaticky zbrzdí a budeme moci opět snižovat sazby, nesdílím. Měnová politika tu byla příliš volná více než deset let a inflace se budovala dlouho. Takže inflaci nesrazíte jedním krátkodobým zásahem. Měnová politika bude muset zůstat přísnější delší dobu.
Takže vyšší inflace je i důsledkem historicky příliš dlouho uvolněné české měnové politiky?
Určitě to nevnímejme jako dědictví předchozích kolegů. Šlo o globální, celosvětový trend všech vyspělých zemí. My jsme nebyli výjimkou a inflační podhoubí se budovalo dlouho. Takže sazby se na dvojku nebo na jedničku, či dokonce nulu opravdu jen tak nevrátí. Budou muset být kolem trojky, nebo pětky. Pokud jde třeba o roční, či dvouletý horizont. Na volnou pohodlnou politiku levných peněz se jen tak nevrátíme. Podívejte se, co udělaly levné peníze s trhem nemovitostí. Stabilizace cen nemovitostí je pro mě dalším důležitým momentem. Neměl by to ale být jen krátkodobý výkřik, že ceny už nerostou, aby to developeři a prodávající zase v klidu nevyseděli a nejelo se po případném poklesu sazeb dál.
