Před sedmdesáti lety byla přijata Všeobecná deklarace lidských práv. Jak jsme na tom byli s dodržováním lidských práv tehdy, a jak jsme na tom dnes? V jakých oblastech má současný český stát největší mezery? A kde lze naopak jeho praxi označit za uspokojivou? O tom a mnohém dalším hovořil politický reportér INFO.CZ Vratislav Dostál v rozsáhlém rozhovoru s ombudsmankou Annou Šabatovou. Mimo jiné komentuje také návrhy na snížení rozpočtu úřadu Veřejného ochránce práv na příští rok.
Dnes je to sedmdesát let, co byla přijata Všeobecná deklarace lidských práv. Jak jsme na tom byli s dodržováním lidských práv tehdy, a jak jsme na tom dneska?
Je třeba si uvědomit, že bylo po válce. Evropa, a nejen ona, byla v rozvratu. Deklarace stejně jako Charta spojených národů vznikla z otřesu a silné vůle neopakovat hrůzy druhé světové války. Byla za tím touha nedopustit už nikdy podobné hrůzy. Postupně se tak etablovala myšlenka, která je podle mě zásadní, že je potřeba lidská práva chránit zákonem. Je a bylo to veliké dílo. A pokud dnes vnímáme svět jako roztříštěný, je potřeba si uvědomit, že byl roztříštěný i tehdy. Tenkrát ale byla tato vůle obrovsky silná, proto se k deklaraci postupně přihlásily všechny státy světa.
