„Je tu velký tlak industrií, aby prodej produktů s HHC a dalšími polosyntetickými kanabinoidy nebyl zakázán,“ upozorňuje ředitel české Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych. Na rozhovor s ním jsem přinesl pytlík bonbonů obsahujících psychoaktivní látky, který jsem si bez problémů a zcela legálně koupil v prodejním automatu před jedním pražským obchodem s potravinami. Jaký je názor šéfa protidrogové jednotky na prodej produktů s HHC a co může policie vůbec dělat, aby nedocházelo k dalším intoxikacím? Řekneme to stručně – v tuhle chvíli až překvapivě málo.
Jak hodně vás znepokojuje fenomén semisyntetických kanabinoidů, které jsou volně v prodeji a dostupné i dětem, kdy české nemocnice hlásí případy předávkování?
Případ předávkování, jako je ten poslední z Karlových Varů, možná veřejnost konečně probudí. Nás syntetické kanabinoidy znepokojují již dlouho, a to ze tří důvodů. Jedním je, že se pořádně nic neví o jejich účincích na lidský organismus. Neexistují zatím žádné validní studie, které by popisovaly všechna rizika spojená s užíváním těchto látek, případně koncentrátů těchto látek, ani následky dlouhodobého užívání v kombinaci s jinými látkami.
Druhý faktor je, že to má obrovský „marketingový drive“. Formy, ve kterých se to prodává, jednoznačně cílí na nedospělé. Jsou to „gumoví medvídci“, želé bonbony a podobné sladkosti. Tím se významně rozšiřuje základna náhodných a příležitostných experimentálních uživatelů. Veze se to na vlně zájmu o konopí, ale co do zdravotních rizik se o těchto produktech moc neví.
A třetí věc, která na tom naprosto nevyhovuje, je stávající právní vakuum. Tyto produkty se u nás prodávají pouze s upozorněním, že nejsou určeny k vnitřnímu užití nebo že jde například o vzácné sběratelské předměty. Prodejci se domnívají, že se tím alibisticky vyviní z odpovědnosti, jenže taková situace je neudržitelná.
Nemůže policie proti prodeji těchto produktů zakročit čistě z toho důvodu, že jsou zdraví škodlivé nebo že to ohrožuje děti? Nemůžete je prostě zabavit?
Proto, aby mohla policie vymáhat právo, musí mít právní mandát. Ale my nemůžeme vymáhat něco, co neexistuje. Tyto látky jsou uváděny na trh de facto bez jakékoliv právní regulace. Můžeme se stokrát domnívat, že doporučení výrobce o tom, že se tyto produkty nemají vnitřně užívat, jsou jen klamavé, ale my si do aplikací trestních norem nemůžeme promítat své dojmy. Takhle to prostě je. Teprve až ve chvíli, kdy bude HHC na seznamu zakázaných látek, budeme postupovat obvyklým způsobem jako u jiných drog.
Nemůžete použít klauzuli o boji proti šíření toxikomanie jako v případě „Amsterdam shopů“?
U tohoto případu jsem byl od samého začátku a musím vás opravit: Amsterdam shopy u nás měly obrovský nástup už poté, co byly zakázány v roce 2012 v Polsku, protože prodávaly obrovské množství nových psychoaktivních substancí s velmi podobnými účinky, jaké mají nelegální drogy.
Tehdy jsme se zástupci úřadu vlády obcházeli Českou obchodní inspekci a Zemědělskou a potravinářskou inspekci. Bavili jsme se o způsobech, jak to zakázat, a dospěli ke zjištění, že stávající právní systém nám neumožňuje čelit prodeji těchto substancí jiným způsobem, než že je dáme na seznam zakázaných látek. Během tří dnů jsme vytvořili seznam 33 nových látek, které dominovaly v nabídce Amsterdam shopů, a předložili je na seznam zakázaných látek.
Poslanecká sněmovna je tehdy zrychlenou procedurou zakázala – trvalo to necelé dva měsíce. Vámi uváděný trestný čin šíření toxikomanie jsme použili v kauze Growshopů. (Pozn. red.: Growshopy nabízely farmářské pomůcky k pěstování s tím, že se daly potenciálně použít i k pěstování konopí.)
Proč tedy tímto způsobem nepostupujete i nyní?
Abychom mohli někoho stíhat za šíření toxikomanie, musíme mít na úrovni vědeckého zkoumání a znaleckých posudků potvrzené, že to, co se prodává, má závislostní potenciál a lze jej označit za návykovou látku. Návyková látka je právní definice. Já nemohu aplikovat šíření toxikomanie na něco, co se prodává, aniž by to bylo na seznamu zakázaných látek. A to není případ HHC.
Protože tomu chybí odpovídající studie?
Protože se to prostě nezkoumalo. Teď se to bohužel „testuje na lidech“ – masivně a po tunách. Opakovaně říkám, že nejpragmatičtější přístup k semisyntetickým kanabinoidům je dát je na seznam zakázaných látek. Na tomto seznamu figuruje obrovské množství substancí, které se díky zákazu v koncové distribuci v Česku objevují jen okrajově. Podle mého názoru není nástroj zakázání nějaké látky přehnanou represí, ale sebezáchovný legislativní model. V rámci aktuální platné právní úpravy v Česku je to nejrychlejší možná cesta.
Může se stát, že i když se dají tyto látky na „seznam“, objeví se tu za rok nebo za dva jiné, takže se budeme točit pořád na místě?
Tak tomu v té kategorii nových psychoaktivních substancí je. My tady takto žijeme již od roku 2010.
Nedá se to upravit obecnější formulací, která by pod sebe zahrnula i nově vznikající látky, které jsou potenciálně zdravotně nebezpečné nebo škodlivé?
To je otázka právních systémů. Jsou země, kde seznamy zahrnují i příbuzné látky. My s ohledem na formální pojetí českého práva máme tzv. „výčtové seznamy“ s jasně danou chemickou charakteristikou uvedených látek. Prosté držení nebo nakládání s takovou látkou vás může přivést do konfliktu se zákonem.
Ale přistupovat k tomu volně by přinášelo víc škody než užitku. Například by to bránilo legálnímu využívání některých látek v průmyslu, potravinářství nebo v kosmetice.
Jak se k prodeji produktů s HHC staví policie? Můžete to nějak monitorovat, abyste získávali přehled o tom, kdo s tím obchoduje?
My na to nemáme právní titul. Situaci nemonitorujeme, protože dokudy tyto látky nebudou na seznamu zakázaných látek, z hlediska práva nás nezajímají, respektive ani nemůžou zajímat.
Víte, kolik se u nás takových látek prodá?
Kvalifikované odhady prodejů za rok 2022 hovoří o více než 100 tunách produktů z nízkopotentního konopí. Jak jsem řekl, z CBD se vyrábějí semisyntetické kanabinoidy, ať je to HHC nebo THC-P a další možná až desítky analogů s vysokými psychoaktivními látkami, které ale nespadají do právní definice, na jejímž základě bychom mohli jejich prodejce jakkoli postihovat.
Jak jsme na tom ve srovnání se světem?
Právní situace v Evropě je naprosto různorodá. Navzdory tomu, co si můžeme myslet o harmonizaci právních předpisů uvnitř EU, jsou konkrétně právě zakázané nebo návykové látky ponechány na národních právních principech. Prekurzory, tedy látky potřebné k výrobě drog, jsou harmonizované na evropské úrovni a jsou centrálně zakázané. Jednotlivé státy včetně Česka je implementují do svého právního řádu.
Ale konkrétní návykové látky se zakazují na národním principu. HHC bylo ke 14. prosinci 2023 ilegální ve dvaceti evropských zemích. Zákaz prodeje platí v Albánii, Belgii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Dánsku, Estonsku, Finsku, Francii, Islandu, Itálii, Lotyšsku, Litvě, Maďarsku, Německu, Nizozemí, Polsku, Rakousku, Slovensku, Švédsku, Švýcarsku a Velké Británii. V Norsku je výdej regulován prodejem přes lékárny.
Dá se říct, že je to v rámci Evropy výjimečná příležitost pro české podnikatele, aby obchodovali s látkou, která je jinde zakázaná?
Ano. Pro ilustraci uvedu příklad z minulého týdne, kdy se na nás obrátili kolegové z Bulharska, abychom vytvořili společný vyšetřovací tým, protože se jim tam vapovacími pery s vysokou koncetrací HHC intoxikovaly velké skupiny lidí, a zjistili, že se tyto látky do Bulharska dodávají od nás.
Jak spolupráce probíhá?
Byli jsme nuceni odpovědět jim, že do žádné justiční spolupráce jít nemůžeme, protože u nás to není nelegální.
Loni v létě se poslanecká iniciativa v čele se Zdeňkou Němečkovou Crkvenjaš pokusila dostat semisyntetické kanabinoidy na listinu zakázaných látek. Vím, že je to otázka na poslaneckou sněmovnu, ale kdyby bylo na vás, kdy by tato změna měla začít platit?
Já bych předeslal, že Národní protidrogová centrála navrhovala zařadit HHC na seznam zakázaných látek už třikrát, zejména s tím argumentem, aby se nerozšiřoval okruh uživatelů a s tím spojená rizika. Náš návrh nebyl nikdy akceptován.
Kdo to neakceptoval?
Neakceptoval to národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil, podle nějž je zakazování látek špatnou cestou prohlubování represivního přístupu k užívání drog. Tvrdí, že je třeba dívat se na konkrétní škodlivost těchto látek.
Vypovídají o tom narůstající případy intoxikací, a to i u dětí...
To je pravda, a proto z těchto debat vznikl poslanecký návrh na novelizaci zákona č. 167/98 Sb. o návykových látkách, která má do tohoto zákona dostat dvě nové kategorie. Jedna se bude jmenovat „nové psychomodulační látky“, ta druhá „nové psychoaktivní látky“ a měly by dostupnost těchto látek regulovat zejména s ohledem na věk. Návrh byl ale ušit rychlou jehlou a z mého pohledu má velké nedostatky.
Co se vám na něm nelíbí?
Podle návrhu, který leží ve sněmovně, by se měla vyčlenit nová kategorie takzvaně psychomodulačních látek s nižším nebo akceptovatelným zdravotním nebo sociálním rizikem. Předně se to týká kratomu, ale také HHC, nad jehož dopady na lidské zdraví visí velké otazníky. Naprosto jasně říkám, že je tady velmi silný tlak industrií, které mají byznys z tohoto typu podnikání a tím pádem velký zájem na tom, aby prodej HHC nebyl zakázán.
Jaký na to máte vy osobně názor?
Navrhovaná cesta vyčlenění nové kategorie takzvaných psychomodulačních látek je jinde ve světě neprošlapaná a nevídaná. Nikde jinde takovou úpravu nemají. Tato zvažovaná forma regulace spočívá v tom, že stát bude vybírat spotřební daň z další závislostní industrie, podobně jako z výroby a prodeje alkoholu či tabáku.
Současná regulace z pohledu dostupnosti alkoholu a tabákových výrobků dětem a dospívajícím se ukazuje jako nedostatečná. Není důvod se domnívat, že s takzvanými psychomodulačními látkami by to bylo jiné. Víc k tomu snad není třeba dodávat.
Pro vás je to něco podobného, jako kdyby někdo prodával kopírky nebo telefony?
Ano. Nebo nějaké jiné komodity, které jsou těmto látkám podobnější, ale rovněž nefigurují na seznamu zakázaných.
Máte nějakou laboratoř, kde byste zkoumali dopad těchto látek na zdraví?
Jako policie máme forenzní laboratoř, která provádí kriminalisticko-technická zkoumání, kdykoli se objeví podezření, že něco obsahuje zakázanou látku. Máme laboratoře, které umí určit složení, obsah účinné látky a vytvořit odborné vyjádření nebo znalecký posudek.
Produkty se semisyntetickými kanabinoidy jste tam zkoumali?
Dávali jsme do laboratoře celou řadu produktů, u kterých vzniklo podezření, že obsahují nějakou zakázanou látku. Ono to není až tak jednoduché, jak to vypadá, protože světy se překrývají. Semisyntetický kanabinoid HHC se vyrábí procesem hydrogenace z CBD, což je neregulovaná látka přítomná v konopí, která nemá psychoaktivní účinky. HHC ale již psychoaktivní účinky má.
