E15 PREMIUM | Exploze, které zasáhly plynovody Nord Stream, byly pro německé importéry ruské suroviny jen formální tečkou za uzavřenou kapitolou v jejich historii. Německá společnost Uniper, největší dovozce plynu z Ruska, řadu měsíců čelila omezování dodávek a její finanční ztráta kvůli neplněným dohodám narůstala. Zasáhnout musel německý stát, který nad firmou přebírá plnou kontrolu.
Zatímco Uniperu chybí ruský plyn, dominantní francouzská energetická firma EDF se potýká s nedostatkem elektřiny z vlastních jaderných reaktorů. Více než polovinu z nich musela během léta z technických důvodů dočasně odstavit. V době, kdy mělo francouzské jádro podržet strádající evropskou energetiku, nastal pravý opak. Většinový podíl v EDF ovládá stát, nyní ale společnost míří pod jeho stoprocentní kontrolu.
Obě největší ekonomiky Evropské unie zažívají svůj energetický „Lehman Brothers moment“. Zatímco americkou investiční banku čekal v roce 2008 pád, společnosti Uniper i EDF se dočkají záchrany v podobě plného zestátnění. Politici nechtějí riskovat, že by kvůli problémům těchto a dalších firem mohl následovat ještě větší energetický kolaps spojený s propadem ekonomiky.
Musejí přitom řešit skutečný hlavolam – poskytnout spotřebitelům ochranu před drahými energiemi a zároveň zajistit, aby se zastavil finanční propad klíčových firem, které dodávají potřebnou elektřinu nebo plyn. Uniper kvůli zastaveným dodávkám z Ruska letos přišel už o 8,5 miliardy eur, téměř 209 miliard korun. Společnost EDF se potýká s vysokým dluhem dlouhodobě, letos by podle odhadu ratingové agentury S&P mohl dosáhnout až téměř sta miliard eur.
Trojí šok
Zažíváme tak období trojího šoku. Po německém šoku z ruského chování a francouzského ze stavu vlastních elektráren přichází šok z toho, že se Evropa vydává cestou znárodňování. Třeba pro americké investory je něco podobného stěží pochopitelné. Na druhé straně je všem jasné, že nejde o znárodňování komunistického typu – dosavadní akcionáři dostanou za své podíly zaplaceno.
