Rodina Samarasů před dvaceti lety zachránila a vzkřísila výrobu Kofoly v Česku a z podniku na okraji zájmu vybudovala úspěšné nápojářské impérium působící ve střední Evropě. Kromě obchodních výsledků, kterými Kofola dělá pravidelně radost akcionářům, patří podnik i mezi přirozené lídry v oblasti udržitelnosti. Kofola udává trendy v ohleduplném přístupu k přírodě, vymýšlí řadu projektů na zadržování vody v krajině, recyklaci a cirkulární ekonomiku, neplýtvání a další kroky udržitelného podnikání. V rozhovoru pro INFO.CZ Jannis Samaras, největší akcionář Kofoly, nicméně argumentuje, že až se „byrokratické hodnocení a audity“ naplno zakousnou do tabulkového hodnocení „míry udržitelnosti“ firem, nevzejde z toho nic dobrého. „My si splníme to, co se po nás formálně chce, ale dál to budeme dělat hlavně po našem,“ říká Samaras v rozhovoru pro INFO.CZ.
Samaras na rovinu říká, že rozhodně není žádným fanouškem byrokracie. „Naopak, jsem jejím velkým nepřítelem,“ uvedl coby jeden z hlavních speakerů během svého vystoupení na letošní akci Retail Summit. „A to je o to horší, že jsme se nyní stali obětí ESG reportingu,“ dodává Samaras s referencí k novým evropským normám, podle kterých firmy od určité velikosti musejí plnit takzvaný „nefinanční reporting“, jež hodnotí dopad dané firmy na okolní prostředí.
„Osobně si myslím, že institucionalizace ESG přišla příliš brzy – a ve chvíli, kdy má byrokracie nahrazovat vnitřní integritu firem, to nepovede k ničemu dobrému,“ doplnil „náčelník“ Kofoly.
Kofola přitom patří jak mezi českými, tak i evropskými společnostmi k lídrům udržitelnosti. Realizuje řadu projektů na zadržování vody v krajině, recykluje obaly, nakupuje energeticky úsporné stroje, snaží se o lokálnost a řeší i to, jak se k prostředí chovají její dodavatelé.
Ne vždy se ale zelené záměry potkají s realitou všedního dne. „Už dříve jsme v souladu s udržitelnými principy investovali do CNG dopravy, právě proto, abychom šetřili CO2. Jenže tím, jak se svět mění, nám tyto kamiony nyní stojí na dvoře, protože zemní plyn je teď násobně dražší než nafta. A tak nyní jezdíme na naftu,“ zmínil jeden z příkladů „náčelník“ Kofoly s tím, že se často nevyplácí být „early adopter“.
V rozhovoru pro INFO.CZ ukazuje další příklad, kdy „sázka na zelenou“ musela ustoupit realitě: „Ještě předloni jsme měli všechnu nakoupenou energii kompletně zelenou. Jenže minulý rok, se všemi komplikacemi, které přinesl, jsme byli rádi, že máme vůbec nějakou energii,“ doplňuje Samaras.
