Je ESG jen další povinná byrokratická překážka a „odškrtávání políček“, nebo spíše hlubší a dlouhotrvající proces, který přinese pozitivní důsledky vaší firmě i celé společnosti? Jak se dnes týká malých a středních podniků a mají se ho obávat? Na koho se v případě potřeby pomoci s ESG mohou podnikatelé obrátit? To jsou některé z otázek, na které v rozhovoru pro INFO.cz odpověděla Kateřina Šveřepová, partnerka advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný.
I malé a střední firmy už ve velkém naskakují do ESG a připravují si vlastní strategie. Podle průzkumu univerzity Luigi Bocconi v Miláně, uskutečněného na tisícovce majitelů firem, už takovou strategii má implementováno více než čtvrtina firem, prakticky dvojnásobek stavu z roku 2020. Jsme podle vás blízko toho, že se implementace ESG i v malých a středních podnicích stane zkrátka normou?
Nevím, zda se dá úplně říct, že normou, ale zcela určitě již jde dnes pro malé a střední podniky o realitu. Je omyl a chiméra myslet si, že ESG dopadá jen „na ty velké korporace“. Úplně stejně to postihuje i malé podniky, protože i ty jsou součástí dodavatelských řetězců pro velké firmy. Současně již také ESG vyžadují banky, pojišťovny a jiné instituce (jak Kateřina Šveřepová dodává, ty mají již dnes povinnost dle nařízení EU č. 2019/2088, o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, informace o ESG sbírat a reportovat ČNB, pozn. red.).
Postupem času se to dá ve stále větší míře očekávat od zadavatelů ve veřejných zakázkách, směřuje k tomu i poskytování dotačních zdrojů. Pro malé a střední podniky to už tedy dnes realitou je – a dříve či později se s tím tedy bude muset vyrovnat každý malý a střední podnik.
Co si má laik pod pojmem „ESG“ vlastně představit?
To je výborná otázka. Já osobně preferuji možná více než „ESG“ pojem „udržitelnost“, a právě z tohoto pohledu si myslím, že malé a střední podniky jsou na tom lépe než ty velké. Ty malé a střední totiž reálně podnikají ve „svém“ regionu, v konkrétním místě a čase. Jsou proto více svázány s místní politikou, se zaměstnanci i se širokou veřejností – tedy s tím, jak daný podnik působí na široké okolí.
ESG je vlastně požadavek – svým způsobem velmi logický – aby firma podnikala ohleduplně, zodpovědně, aby nebrala v potaz pouze otázku tvorby zisku, ale aby v rámci své obchodní činnosti zohledňovala i určitou dlouhodobost a udržitelnost. To se na její ziskovosti sekundárně také promítne, protože podnik, který se dokáže začlenit do svého prostředí, je mezi místními lidmi mnohem oblíbenější, vytváří vazby i vůči svým zaměstnancům a má od okolí mnohem větší podporu, což se pozitivně projevuje právě i na míře ziskovosti jeho podnikání.
ESG je zkratkou pro tři hlavní pilíře udržitelnosti, kterými jsou ohled na životní prostředí, důraz na sociální vztahy a vazby ve vztahu k zaměstnancům, ale i k širšímu okolí, a „governance“, což je transparentnost a schopnost firmy komunikovat s okolím i dovnitř a nastavit pravidla jejího fungování tak, aby jí okolí „rozumělo“. Jde tedy o něco, co už dnes progresivní a odpovědné firmy dělají. Z tohoto pohledu tedy nejde o žádnou velkou novinku.
