Spisovatel David Zábranský pracoval jako právník v neziskovém sektoru, ale už před víc než deseti lety zběhl k literatuře. „Je to moje vášeň a cílem je propsat se ke štěstí,“ říká o psaní. V květnu mu vyjde nový román s názvem Logoz, reflektující jeho pobyty v Číně a Řecku. Zábranský v rozporu s dnešním zvykem knihu nebude propagovat na sociálních sítích, které opustil. „Pokud věnujete rok a víc takové činnosti, jako je psaní románu, nutně nakonec uvěříte v sílu askeze. Navíc už mi není patnáct, abych čekal na lajky,“ dodává v rozhovoru pro INFO.CZ.
Jaké to dnes pro spisovatele je, vyrovnat se se sociálními sítěmi, nebo dokonce na nich prorazit?
Musíte dospět do stavu, kdy se s nimi vůbec nebudete vyrovnávat. Doba letí, takže někde v koutě pochopitelně a docela nenápadně stoupají akcie s označením stoický klid. Zvláště umělec by měl mít prst na tepu doby, nebo by aspoň měl na té drkotající době nechat natřásat své čelo. A pokud to jde, měl by se snažit být o takt před dobou.
Prostě jsem došel k tomu, že moje působení na sociálních sítích byl omyl. Ve čtyřiceti postovat! Je to jako dloubat se veřejně v nose, ponižující záležitost. Stydím se, když si vzpomenu, že jsem kdy postoval. Doba už je jinde, ačkoli se to možná nezdá… Je nejvyšší čas – lidé, odejděte! Copak je vám dvacet? Ve dvaceti člověk musí být levičák, pak z toho vyroste, jak se říká. No a podle mě něco obdobného platí v případě sociálních sítí. Do určitého věku se tam můžete vyblbnout, ale potom je to už v rozporu s dobrým vkusem. Nehledě k tomu, že z vás majitelé těch sítí dělají blbé stádo. Smějí se vám.
Ale není to i tak klíčová otázka, se kterou se potýkají nejen spisovatelé, ale také média a politici, jak propagovat sám sebe a svůj „produkt“ na sociálních sítích?
Mnozí umělci a vůbec veřejné postavy na facebooku pečlivě budují své profily a snaží se prorazit, jak říkáte. Ve čtvrtek postnu tohle, v pátek první dovolená, v sobotu kupujeme auto, v neděli postnu fotku, jak někdo drží v zubech mojí knížku… To je podle mě to nejhorší, trapnost sama. Když už, tak na facebooku přiznejte, že jste nejlepší na světě, a pak třeba po týdnu všechno smažte a dejte mu sbohem. Ať je v tom aspoň nějaká síla, gesto.
