E15 PREMIUM | Dramatické zdražování v Česku je zčásti dílem chamtivých domácích obchodníků a naivních spotřebitelů, kteří jsou ochotni odkývat prodejcům s úsměvem jakékoli ceny. Celá řada dováženého zboží totiž putuje do Česka za obdobné ceny jako dříve, a inflace tak prakticky vzniká až na české půdě. „Takový svět, ve kterém každý akceptuje, že je úplně normální zvyšovat ceny, ten se nám nelíbí, to není dobrá cesta. A proto říkáme: všímejte si signálů, které povedou ve finále v kolektivním vědomí ke zchlazení inflačních očekávání, a tím i inflace," uvádí Petr Král, šéf sekce, která připravuje východiska pro měnové rozhodování bankovní rady ČNB.
Lednová inflace Česko vyděsila. Na sklonku loňského roku jste tvrdil, že cenový růst vyvrcholí v prvních měsících letošního roku. Stále to platí, jsme na inflačním vrcholu?
Ještě před pár dny bych řekl, že jsme těsně pod vrcholem, že nejvyšší inflace nastane v jarních měsících někde na hladině kolem plus minus 10,5 procenta. Prognóza nepočítala s lednovým zrychlením růstu cen potravin a tak vysokým tlakem na ceny ropy během zimy, který pramenil mimo jiné i z geopolitických důvodů. Někteří distributoři elektřiny a plynu navíc teprve teď zohledňují velký nárůst cen na komoditních burzách a tento efekt doběhne do spotřebitelských cen právě až v jarních měsících. Jen tyto skutečnosti samy o sobě vytlačí inflaci nad deset procent v příštích několika měsících.
Nakolik se v české inflaci odrazí rusko-ukrajinská válka? O kolik horší čísla uvidíme?
Válka na Ukrajině bohužel posouvá rizika krátkodobého výhledu inflace dále směrem vzhůru, když vidíme další výrazné zdražení ropy. To bude ovlivňovat vývoj cen pohonných hmot, jejichž meziroční růst bude zpomalovat mírněji ve srovnání s naší poslední prognózou. Také ceny plynu a elektřiny na komoditních burzách se po napadení Ukrajiny vydaly opět strmě směrem vzhůru a jsou rizikem pro vývoj cen energií spojených s bydlením pro české domácnosti v nejbližším období. I aktuální oslabení kurzu koruny vůči euru a vůči dolaru může mít rovněž krátkodobé proinflační dopady ve srovnání s aktuální prognózou ČNB.
Momentálně stále ještě převládá názor, že ke konci roku půjdou sazby ruku v ruce s inflací opět dolů. Platí to i na pozadí válečného konfliktu?
Česká národní banka situaci detailně sleduje a průběžně vyhodnocuje. Vzhledem k tomu, že se jedná o neekonomický šok, jehož další vývoj je těžko odhadnutelný, je předčasné dělat závěry ohledně dlouhodobějších dopadů do domácí ekonomiky, inflace či budoucího nastavení měnové politiky.
Řada lidí si klade otázku, zda si říct v práci o víc peněz, majitelé bytů zvažují navýšení nájmu o inflační doložky. Nemáte pocit, že se inflace propíše do reálné ekonomiky a stane se trvalejší, než by vyplývalo z vaší prognózy?
Firmy a lidé nám musí věřit, že máme inflaci pod kontrolou. I proto děláme naše kroky tak poměrně hlasitě, protože nikdo jiný v zemi cenovou stabilitu neuhájí. Proto někdo naše kroky mohl vnímat jako tvrdé, někteří říkají až destruktivní. Chtěli jsme ale veřejností zatřást a říct, že s aktuální desetiprocentní inflací sice už nic neuděláme, ale je to dočasná věc, a děláme všechno pro to, abychom doručili cílovanou dvouprocentní inflaci.
Dvouciferná inflace se lépe propíše do hlav lidí, nebylo namístě jednat rychleji, intenzivněji, využít více nástrojů? Ostatně nezabírá utažení úroků spíše jen na domácí faktory inflace?
Měnová politika přece jen není všemocná. Vliv extrémního zahraničního růstu produkčních a energetických cen nepřetlačíme, zvlášť ne v krátkém období. Co můžeme udělat, je nastavit podstatně vyšší úrok, než je v eurozóně, s tím, že začne posilovat kurz. To jsme na podzim udělali, ale přišel omikron, který byl tou dobou neznámý a vyvolával obavy. Koruna tedy zpočátku neposilovala, pak se ale vydala tím směrem. Na zvyšování našich úrokových sazeb nemáme žádný limit. Teď se zdá, že máme sazby dramaticky vysoko, ale jsme v absolutním vyjádření – nyní shora – blíže neutrální měnově-politické sazbě, než jsme byli – tehdy zezdola – na počátku pandemie.
