Michal a Marek Řezáčovi postupně přebírají vedení rodinné IT společnosti Gordic, která patří mezi významné dodavatele informačních systémů pro státní správu. Mohli tak v posledních letech pozorovat nástup e-governmentu v Česku jako málokdo jiný. V rozhovoru pro INFO.CZ oba ředitelé pro strategický rozvoj firmy hovoří o úzkých hrdlech digitalizace státu, budoucích výzvách i o nové centrální digitalizační agentuře DIA.
Jak jako ředitelé velké softwarové firmy řešíte vlastní ochranu proti kybernetickým útokům?
Michal: Já jsem v tomto ohledu až skoro paranoidní, u kybernetické bezpečnosti jsem v Gordicu ostatně začínal a pohybuji se v této oblasti přes deset let, takže se snažím být skutečně pečlivý. Kromě těch standardních praktik, jako jsou časté změny hesel, se snažím být i co nejdiskrétnější, sdělovat co nejméně osobních informací na sociálních sítích jak o mé osobě, tak i o firmě.
Zároveň se snažíme aktivně působit i na naše zaměstnance, máme pro ně vymyšlené série vzdělávacích kurzů – jak ohledně té „standardní“ bezpečnosti firmy, o tom, jak mají přistupovat k počítači, k diskům, vzdálenému připojení, tak i v tom, aby si bezpečnostní procesy nastavili i v osobním životě. Pokud je jejich osobní život nějakým způsobem napaden, někdo jim ukradne kreditní kartu, vloupe se do e-mailu, nabourá do sociálních sítí, tak to ohrozí nejen je, ale v důsledku i nás.
Marek: Já se přiznám, že jsem k této oblasti dříve přistupoval poněkud laxně, byl jsem přesvědčený, že pokud mám dvoufázovou autentizaci, nemůže se mi nic stát. Pak jsem ale zažil kybernetický útok na moji osobu přes Facebook, který prošel i přes tuto dvoufázovou autentizaci, a od té doby jsem velmi obezřetný – nejen v přístupu na sociální sítě, ale obecně v přístupu ke kreditním kartám, správě hesel a tak dále. Když třeba platím přes internet, tak si kontroluji důkladně URL adresu, zda se nejedná o podvrženou stránku apod.
Ptám se i proto, že nedávno byl zveřejněn index digitální kvality života, podle kterého Česko a Češi patří ve světě mezi zodpovědné premianty a v celém žebříčku jsme poměrně na špici. Překvapuje vás to?
Michal: Je pravda, že v oblasti bezpečnosti jsme poměrně vysoko, mezi pěti nejlepšími zeměmi. Na druhé straně je ale třeba vidět i širší kontext tohoto indexu: například v oblasti dostupnosti internetového připojení na tom zase nejsme ve srovnání s ostatními státy moc dobře. Pokud bych se na ten index podíval optikou toho, co děláme my v Gordicu – tedy služby, které státní správa poskytuje občanům –, tak se mi líbí, jak se k této oblasti v posledních letech v Česku přistupuje a že to nabírá správný směr.
I já osobně chci být ten „moderní občan“, který už neběhá od jednoho úřadu k druhému, ale co nejvíc agendy vyřizuje digitálně. A vidím, že jak stát, tak firmy, které do toho vstupují, kontraktoři, se k vytvoření takového prostředí snaží pomáhat. Rezervy, které stát v této oblasti historicky měl, tak pozvolna ustupují.
Kdy se ten přístup státu z vašeho pohledu začal proměňovat?
Michal: My se v této oblasti pohybujeme v zásadě celý život, takže jsme to mohli sledovat z první ruky. Ten velký boom digitalizace jsme oba čekali vždy, když se rodilo něco přelomového – digitální identita, e-občanka, datové schránky, portál občana – to všechno mělo potenciál, že to lidé začnou používat ve velkém a konečně přijde „ta“ digitalizace, že to spustí tu „digitalizovanou společnost“. Nakonec se ale ukázalo, že ten největší boom přišel s covidem – tehdy lidé zjistili, že skutečně potřebují vzdálený, digitální přístup ke státní správě a začali to aktivně řešit jak oni, tak stát.
Marek: Z mého pohledu se ta trakce u digitalizace veřejné správy částečně odráží i v boomu, který během covidu prodělal sektor e-commerce – ten veřejnost naučil, že to jde – a lidé pak podobný přístup začali vyžadovat i po státu.
Michal: Stát pochopitelně nejde vpřed tak rychle jako soukromý sektor – až si občas říkám, že je škoda, že postupuje tak opatrně. Možná by bylo lepší, pokud by dělal razantnější kroky vpřed, ukázal ten směr, kterým chce jít. Například pokud by určité agendy postupně, ale zcela převedl do digitální podoby. Nejvíc peněz totiž stát stojí ten současný přístup, kdy je v určitém hybridním režimu.
Marek: Je možné, že poněkud víc to tímto směrem popostrčí vznikající Digitální informační agentura (DIA), která by měla centralizovat digitální agendu z jednotlivých ministerstev a státní správy.
