Čeští egyptologové si svými úspěchy při odkrývání stop staroegyptské civilizace dobyli respekt po celém světě. Jejich vlastní zkušenosti a vzpomínky jsou přitom stejně tak zajímavé a bohaté jako starověké památky. Moc ale nechybělo a česká egyptologie mohla být zcela zapomenuta. Jak vzpomíná doyen oboru Miroslav Verner, normalizační komunisti totiž považovali takto orientované vědce za „potenciální emigranty“, Filozofickou fakultu za „centrum kontrarevoluce“ a na začátku 70. let egyptologický ústav zrušili. Nejen tuto složitou historii profesor Verner popisuje v knize rozhovorů s mnoha českými egyptology Tajemství ukrytá v písku, kterou u příležitosti 100 let české egyptologie připravila novinářka Ivana Faryová.
Miroslav Verner neústupně bojoval o svůj obor i ve složitých 70. letech. Svou celoživotní vášeň na univerzitě udržel a následně si vychoval další spolupracovníky, mimo jiných držitele české koncese pro vykopávky v Abúsíru a současného prorektora Univerzity Karlovy Miroslava Bártu, který nedávno obdržel jedno z nejvyšších tuzemských vědeckých ocenění Česká hlava. Právě díky těmto lidem je teď česká egyptologie ve výborné kondici. Pokud jde o její světovou proslulost, jiné humanitní vědy zůstávají ve většině daleko za ní.
Širší souvislosti tohoto úspěchu se rozhodla popsat novinářka Ivana Faryová v nedávno vydané knize Tajemství ukrytá v písku s podtitulem 100 let české egyptologie. V celkem dvanácti rozhovorech zmapovala jak příběhy českých egyptologů a jejich objevů, tak i různorodost jejich profese. „Jsou to nejen úspěšní a mezinárodně uznávaní vědci, ale také úžasní vypravěči,“ popisuje Faryová pro INFO.CZ: „Jsou to opravdu skromní a vstřícní lidé, žádní vědci, kteří by se izolovali od okolního světa. Možná je to tím, že jejich práce nesouvisí s nějakým imaginárním tématem, ale odhalují lidské příběhy a skrze ně skládají obrázek dávné egyptské společnosti a jejího fungování. Pracují se starověkými postavami a při archeologickém výzkumu se doslova dotýkají věcí, které patřily konkrétní osobě, ať je to hrobka, nebo náramek, který někdo nosil třeba před 4500 lety.“
