Školy v Česku po dlouhé pauze ožily a naplno se do nich vrátilo asi 1,4 milionu dětí. Nakonec bez plošně povinných roušek, ale přesto s vědomím rizika koronaviru. Ředitel základní a mateřské školy v Ostopovicích u Brna Petr Juráček v rozhovoru pro INFO.CZ odhaluje zákulisí. Jak se v čase covidu-19 organizuje školní rok? Jak situaci zvládli u nich a co říká na to, že vláda hodila odpovědnost do značné míry právě na jednotlivé ředitele škol?
S jakým očekáváním a v jakém režimu jste v úterý zahájili nový školní rok?
Řekl bych, že v téměř běžném. Zajímavé to bylo především v tom, že pršelo. My to totiž máme tradičně tak, že se první den – rodiče, děti i učitelé – sejdeme venku před školou. Školník vždycky drží zvon, je to slavnostní chvíle, pokaždé se to snažíme udělat pěkný. Letos ale děti byly i s rodiči ve třídách. I tak to bylo zahájení pěkné, všechno, jak má být. Očekávání jsou vždycky velká, radost, emoce silné. To k tomu všechno patří.
Máte nějaká opatření s ohledem na covid-19?
Nic speciálního nemáme. Pokud si přečtete manuál ministerstva školství, zjistíte, že tam není nic závazného. Rodičům jsme ale důrazně řekli, aby nechávali nemocné děti doma, abychom je my tady nemuseli posílat pryč. Abych já ve škole nemusel zjišťovat, zda dítě je, nebo není nemocné. Učitelé měli školení od záchranářů, jak se v určitých situacích chovat, co dělat v případě, když se tady ocitne někdo nemocný. A tím nemyslím, jen pokud jde o covid.
To bylo z vaší iniciativy?
Jasně. Domluvili jsme si záchranáře, chtěl jsem, aby si učitelé osvěžili, co a jak dělat. A pak jsme řekli rodičům, aby neposílali nemocné děti do školy. A pokud nemusí, tak aby oni sami do budovy školy nechodili. Ve vstupní hale máme dezinfekci, to samé v každé třídě a kromě dezinfekce jsou tam také papírové kapesníky. Pokud děti někam vedeme, například na oběd nebo na záchod, chceme po nich, aby to používali. A to je všechno. Snad ještě zdravý rozum.
Jedno z těch doporučení ministerstva bylo, aby se nemísily skupiny dětí. Co to pro vás znamená prakticky?
Jde jen o doporučení. Máme celkem malou jídelnu a nemůžeme obědy vydávat od desíti do dvou. Takže třeba na oběd jde celá třída, občas se potkají i dvě třídy.
Jak to vypadá o přestávkách?
Normálně.
Takže se děti z různých tříd potkají…
Potkají. My ale nemáme klasické zvonění, a tím, že učíme blokově, děti chodí třeba na záchod průběžně. Pak máme pohybovou a svačinovou přestávku. Buď jdou na školní svačinu v jídelně, anebo se jdou vyběhat na střechu, kde je zahrada. A tam se určitě potkají.
