Jiří Běhounek byl poprvé zvolen hejtmanem už v roce 2008. Je tedy zdaleka nejdéle působícím politikem v čele krajů. Také letos jde na Vysočině do krajských voleb – ač nestraník - jako lídr na kandidátce sociálních demokratů. V rozhovoru pro INFO.CZ popisuje ambice a cíle, které ve volbách má, hodnotí své působení v čele kraje a glosuje proměnu politiky posledních let. V rozhovoru jsme nemohli opominout také Miloše Zemana, který má na Vysočině chalupu a logicky tak do kraje často jezdí. Běhounek glosuje jeho zdravotní stav i zahraničně politické kroky směrem k Číně.
Za měsíc jsou krajské volby. S čím do nich jdete?
Jako vždycky, chci vyhrát a pokračovat v tom, co se nám tady na Vysočině podařilo.
Jaké máte programové priority?
Jsou pořád stejné. Sociální věci, zdravotnictví, silnice, školství, péče o zemědělce, přírodu, krajinu a lesy. Kůrovec a podobně. Máme toho víc než dost. Dokončit chceme také dálnici D1. Podle mého soudu tady nejde vymyslet nic dramaticky nového. Že chce někdo léčit Vysočinu, tak my jsme ji už léčili, pokud ji chce někdo probudit, my jsme ji už dávno rozhýbali. Moji soupeři vytahují marginálie, na kterých chtějí postavit svoji předvolební taktiku. No prosím, já ji můžu postavit na jedné věci: že jsme tady dvanáct let zodpovědně makali a že je to na tom kraji vidět.
Jste nejdéle sloužícím hejtmanem v zemi. Ve funkci jste již třetí volební období, tedy dvanáct let. Do krajského zastupitelstva jste byl dokonce zvolen už v roce 2004. Co vás tedy žene do dalších voleb?
Je to odpovědnost vůči těm, kteří mi dali důvěru v roce 2008. Tím myslím stranicky, nejsem totiž člen sociální demokracie, nekandidoval jsem za ni ale pouze na kraj, nýbrž také v roce 2013 do sněmovny. Jsem tedy už sedm let také poslancem. Když mě oslovili tentokrát – a já jsem skutečně po minulých volbách předpokládal, že je to moje poslední funkční období – tak mi přišlo naprosto nefér opouštět ji v situaci, kdy na tom není na celostátní úrovni zrovna nejlépe.
Angažmá na kandidátce ČSSD jsem vzal v čase, kdy byla dominantní, nemůžu jí proto dát košem v momentě, kdy je na nějakých sedmi nebo osmi procentech. Po zralé úvaze kolegů, kteří za mnou přišli s tím, zda bych opět nekandidoval jako lídr, jsem se rozhodl nabídku přijmout. A samozřejmě musím mít nejvyšší ambice, nemůžu do toho jít s tím, že kandidátku nějak odvedu, prostě chci vyhrát. Uvidíme, jaká bude přízeň voličů. Věřím ale, že uznají, že se tady hodně udělalo.
