Ministryně obrany za ODS Jana Černochová v úterý odlétá do Spojených států, aby přivezla ostatky brigádního generála Františka Moravce, které budou na konci dubna uloženy na hřbitově v Čáslavi. Při této příležitosti se setká i americkým ministrem obrany Lloydem Austinem. Jedním z témat jejich rozhovoru bude i obranná dohoda s USA (DCA), kterou by Fialova vláda s Američany chtěla co nejdřív uzavřít. Tato smlouva nemá nic společného se základnou, o níž se v posledních týdnech hovořilo. Poskytuje mantinely pro pobyt amerických vojsk na českém území a má jí uzavřenou celkem 24 zemí včetně Slovenska. Černochová se ovšem bude s Austinem bavit i o modernizaci armády a nákupu dalších vrtulníků. „Potřebujeme těch vrtulníků víc. Potřebujeme získat informaci, jestli by nám byly USA schopny dodat více vrtulníků, samozřejmě těch typů, které už jsou schváleny Kongresem,“ řekla Černochová v exkluzivním rozhovoru s INFO.CZ.
Jedete do Spojených států za ministrem obrany. Co s ním chcete probírat? A jak moc se to bude týkat smlouvy DCA?
Cesta se plánovala ještě za mého předchůdce, ministra Metnara. Prvotní myšlenka byla převést ostatky brigádního generála Františka Moravce, udělat v Čáslavi důstojnou pietu, protože konečně se generál Moravec vrátí po třech emigracích zpátky do České republiky. Je do toho zapojená i jeho rodina, která žije v Americe. Bude se vracet s námi do ČR.
Do toho Putin napadl Ukrajinu a Česká republika patří mezi lídry pomoci Ukrajině. Když jsme se na zasedání ministrů obrany viděli s ministrem Austinem, měli jsme krátkou debatu, bavili jsme se o potřebách modernizace naší armády. Zmínila jsem, že jedeme repatriovat ostatky pana generála Moravce a pokud by měl pan ministr zájem, tak bych s ním ráda probrala nějaké záležitosti na schůzce v Pentagonu.
Když tam měl jet ministr Metnar tak se toto setkání nemělo konat?
Ne. Česká republika stojí před řadou velkých akvizičních projektů. Řada zemí si uvědomila, že musíme odložit růžové brýle. Existovala představa, že svět bude bezpečnější a století zvládneme bez války. Bohužel nezvládneme. Nejenom země NATO, ale hlavně země z bývalého východního bloku by se měly mít na pozoru a měly by urychleně začít přezbrojovat armádu a přejít ze sovětské techniky na tu západní, aby byla kompatibilní s NATO. Na druhou stranu zaplaťpánbůh, že tady tu sovětskou techniku pořád máme a máme čím přispívat.
Ještě můj předchůdce rozhodl o nákupu dvou typů vrtulníků z USA, to bude další téma s panem ministrem. Potřebujeme těch vrtulníků víc. Potřebujeme získat informaci, jestli by nám byly USA schopny dodat více vrtulníků, samozřejmě těch typů, které už jsou schváleny Kongresem.
Zároveň s ním chci probírat smlouvu DCA, kterou má 24 zemí v rámci NATO uzavřenou. Naposledy to byli Slováci a my bychom takovou smlouvu také chtěli. To je první krok k jednání o uzavření smlouvy.
Předchozí ministr takovou smlouvu nechtěl?
Nevím o tom, že by se o této smlouvě někdy předtím mluvilo. Slyšela jsem o tomto typu smlouvy až v souvislosti s tím, co se odehrávalo na Slovensku. Česká republika by tu smlouvu mohla mít obecnou. Toto je první výstřel.
Když se vrtulníky dojednávaly za předchozí vlády v Bílém domě, byl to kontrakt vláda-vláda, padla za to pokuta od antimonopolního úřadu. Už jsou ty peníze zaplacené?
Ministr Metnar je musel zaplatit hned, ale podal žalobu a nemám informaci, že bychom byli úspěšní, a myslím, že ani úspěšní nebudeme. Tehdy jsem to kritizovala, protože ÚOHS upozorňoval na některé chyby, které se v tom udělaly. Resort zbytečně přišel o půl miliardy.
Už tehdy se říkalo, že je otevřená možnost dokoupit další vrtulníky. Kolik jich bude?
Měli bychom jich mít minimálně jednou tolik než těch 12. Zároveň s vrtulníky se mluví o stíhačkách, protože Gripeny budou končit v roce 2027. Pokud bychom chtěli rozhodovat o další cestě k nadzvukovému letectvu, tak o tom musíme rozhodovat už teď. Už teď se postavíme do fronty. Němci kupují 90 nadzvukových letadel, Finové taky, celý svět zkrátka. Těch firem, které vyrábí nadzvukové letouny 5. generace mnoho není. Aby na Českou republiku přišla řada, tak je zapotřebí to rozhodnutí udělat co nejrychleji.
Udělá ho ještě tato vláda?
Doufám, že to rozhodnutí padne dokonce ještě v tomto roce. Jak dochází některé komodity, dochází i k velkému zdražování energií, ceny všech věcí, které jsou spojeny s těžkou technikou či vojenským materiálem, prostě půjdou nahoru. Když na něco uzavřete smlouvu teď, tak ušetříte budoucí navyšování finančních prostředků. Měli bychom směřovat k tomu, aby rozhodnutí o tom, zda bude pronajímat, či budeme kupovat, padlo v letošním roce. A aby se v příštím roce rozhodlo. V úterý ještě před mojí cestou budu mít debatu o vojenských návrzích řešení, která by preferovala armáda.
S čím budou vojáci létat
Německo kupuje F-35 navzdory vznikajícímu evropského projektu nového nadzvukového letounu. Vybraly si je i jiné země včetně Polska, protože to je prostě aktuálně nejlepší letadlo. I čeští vojáci by jej chtěli, přestože si chválí Gripen, který byl za dobrou cenu, ale některé věci neumí. Není tedy čas na F-35 i v Česku?
Počkám na vojenská doporučení, počkám i na to, co si v této věci řekneme s kolegy na vládě. Myslím si, že to je otázka letošního roku, maximálně pololetí příštího roku. Teď by ode mne bylo neprofesionální, kdybych řekla, co preferuji já. Snažím se získávat informace o tom, co je na trhu, ale nebylo by to fér s ohledem na další kroky, které jsou před námi.
V posledních letech existoval zásadní problém, že se nákupy soutěžily a skončilo to téměř vždy průšvihem...
Proto zmiňuji politické rozhodnutí, které musí vycházet z vojenského doporučení. Snad neprozradím nic dopředu, když řeknu, že jako ministryně obrany, která má na stole jiné kauzy v jiných různých akvizičních pokusech, výběrových řízeních, tak budu doporučovat kontrakt vláda-vláda.
Nemělo by se to týkat všech zakázek? Řada vlád to tak dělá a nahrává tomu i bezpečnostní situace.
Naprosto souhlasím, proto i připravujeme v rámci České republiky legislativu, aby i česká vláda mohla být tou vládou, která bude mít možnost být exportérem. Ne pouze importovat něco z ciziny k nám. Abychom měli tu relevanci, když bude nějaká jiná země, třeba Slovensko nebo Německo, Francie, chtít něco nakupovat od nás. Nemusely by to pak složitým způsobem procesovat. Když to bude dohoda vláda-vláda, tak se dá zcela legitimně jednat o vzájemných nákupech vojenského materiálu. To se běžně děje a je škoda, že toho nikdy neuměla využívat Česká republika. Souhlasím s vámi, že teď je ten čas.
Myslím si, že to je otázka letošního roku, maximálně pololetí příštího roku.
Jak to vypadá s výběrovým řízením na bojová vozidla pěchoty (BVP)?
Když jsem sem nastoupila, tak jsem si hned v prvním týdnu sedla s týmem, který to chystal a zadali jsme nějaké právní posouzení, které nám dorazilo v těchto dnech. Dorazilo to jako nějaký návrh a sekce akvizic se dožaduje dalších odpovědí na otázky. Potřebujeme znát jasnou odpověď na naši otázku, když půjdeme touto cestou, tak co nám hrozí a podobně.
Jsou tři cesty a potřebuji vědět, kterou se vydat. Udělám všechno pro to, aby Česká republika splnila závazek v rámci aliance, že do roku 2026 máme mít těžkou brigádu. Lituji toho, že naši předchůdci neudělali dohodu vláda-vláda. Už jsme mohli mít smlouvu podepsanou a už nám mohla BVP chodit. Bylo evidentní, že v posledních měsících to bývalý pan ministr rozhodovat nechtěl a toho rozhodnutí se asi obával.
