Všechny studie ze světových univerzit bez výjimky ukazují, že když v historii došlo k nějaké velké uprchlické krizi, vedlo to vždy k posílení produktivity a zvýšení konkurenceschopnosti daného státu nebo území. Ne však pro danou generaci, ale až pro generaci budoucí, uvedl v úvodu konference Digitální Česko prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Do Česka zatím před válkou uteklo okolo 300 tisíc Ukrajinců a podle odborníků by jich zde podstatná část mohla zůstat.
Znamená vlna ukrajinských migrantů pro Česko náklady, anebo příležitost? Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého, který byl jedním z řečníků prvního panelu konference Digitální Česko, jde především o to druhé. V historii se podle něj zatím vždy ukázalo, že nakonec uprchlická vlna vedla k růstu produktivity a konkurenceschopnosti území, na které uprchlíci přišli. Jen to potrvá jednu generaci, uvádí Dlouhý s odvoláním na zahraniční studie.
Do Česka zatím před válkou uprchlo přes 300 tisíc ukrajinských uprchlíků, řada z nich přitom s potenciálem doplnit dlouhodobě neobsazená místa na tuzemském pracovním trhu. Ten dlouhodobě nabízí více pracovních míst, než kolik je uchazečů o práci. Míra nezaměstnanosti v Česku tak v posledních letech patří k nejnižším v celé Evropě a řada podnikatelů upozorňuje, že nedostatek kvalifikované pracovní síly brání rozvoji jejich podnikání. To by se však s příchodem Ukrajinců mohlo změnit.
„Věřím, že v této vlně lidí, kteří přicházejí z Ukrajiny, je velký potenciál,“ uvedl během diskuse vicepremiér Ivan Bartoš s tím, že část těchto lidí by mohla pomoci i s digitalizací tuzemské ekonomiky. A to jak díky kompetencím, které si Ukrajinci přinesou s sebou, tak díky lidem, kteří v Česku v tomto směru získají kompetence nové. „Věřím, že například projekt skupiny Czechitas ‚IT for Ukrainian Women‘ může být úspěšný,“ doplnil Bartoš.
