Litvu v květnu zasáhla téměř nejvyšší míra inflace, kterou v Evropě najdete – 18,9 procenta. Navzdory tomu člen bankovní rady Litevské centrální banky Simonas Krėpšta vyzývá k měnové umírněnosti a věří, že odpověď v současné době mnohem více leží na vládách než na centrálních bankách. „Pokud máte inflaci taženou omezenou nabídkou, není měnová politika tím nejefektivnějším řešením – mnohem spíš potřebujete fiskální politiku, abyste pomáhal lidem. A to se děje,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ.
Litvu trápí téměř nejvyšší inflace v Evropě, v květnu dosáhla 18,9 procenta. Jak vysoký růst cen vnímají lidé?
Inflace je v Litvě skutečně vysoká, byť v Evropě dnes zemi s nízkou mírou inflace téměř nenajdete. Důležité je, že lidé u nás rozumí tomu, proč jsme se do současné situace dostali, že hlavním důvodem vysoké inflace je Rusko a ruská válka na Ukrajině, kvůli které rostou ceny energií a dalších produktů. Jistě, jsou zde i další faktory, ale Rusko je ten hlavní hlavní a Litevci to chápou. Nikdo pochopitelně není šťastný, že má inflaci téměř 19 procent, ale vláda nedávno představila fiskální balíček, který míří na pomoc těm nejzranitelnějším skupinám obyvatel.
Jsou zrovna tyto fiskální balíčky způsobem, jak s inflací bojovat?
Jsou součástí řešení, strategie vlády je podpořit nejohroženější část obyvatelstva, nízkopříjmové skupiny, důchodce a podobně. Záměrně se nezaměřujeme na to, že bychom dotovali či omezovali ceny energií, jako to vidíme v jiných zemích – i proto je možná naše inflace tak vysoká. Takový přístup by byl jen odložení vysoké inflace na později – kdykoliv zavedete umělý strop u nějakých cen, jde jen o odložení efektu jejich růstu. My jsme se tak smířili s tím, že sice budeme mít vyšší inflaci, ta však potrvá kratší dobu.
Zdražování ale nedopadá jen na ty „nejohroženější“, ale poměrně výrazně i na celou střední třídu.
Fiskální pomoc vlády částečně cílí i na tuto skupinu, nedávno se například zvýšil nezdanitelný základ daně, což se pozitivně dotklo i střední třídy. Podle mě je třeba se na to dívat trochu s odstupem. Litva v posledních deseti letech zažívala inflaci okolo dvou procent, průměrný růst mezd byl přitom okolo 10 procent. Lidé si tak za tu dobu reálně velmi polepšili – a ano, nyní je reálný růst mezd nejspíš negativní, ale vláda pomáhá, a pokud se na to podíváme optikou těch posledních deseti let, tak šok není nijak kritický a lidé jej dokáží s pomocí vlády zvládnout.
Zmínil jste, že Litevci jsou s vyšší inflací smíření. Vnímají ji jako cenu, kterou musí zaplatit za nekompromisní postoj vůči Rusku?
My ale nemáme vysokou inflaci proto, že bychom zavedli embargo nebo sankce vůči Rusku. Ten základní důvod, který spustil růst cen, je skutečně ruská agrese na Ukrajině – a tomu lidé rozumějí. Pokud v Litvě srovnáme náš život s tím, jak se nyní žije na Ukrajině, tak se stále máme velmi dobře. Inflace 19 procent není nic ve srovnání s tím, co nyní zažívají Ukrajinci. Jistě, pro řadu lidí je rostoucí inflace skutečně obtížná, jídlo a energie zdražují skutečně významně, takže to není jednoduché. Nicméně ano, uvnitř lidé rozumějí tomu, proč se tak děje.
