Poslední dvě dekády pracoval financiér Jaroslav Kysela ve světě investičního bankovnictví, prošel si prestižními pozicemi v londýnském „City“ i v rakouských bankovních domech. Nyní se vrací do Česka, odkud bude řídit expanzi správce aktiv Cyrrus do střední a východní Evropy. „Chceme hrát v tomto regionu stejně silnou roli, jakou hrajeme v Česku,“ říká Kysela v exkluzivním rozhovoru pro INFO.CZ.
Co podle vás spojuje manažery, kteří si projdou londýnským City?
Myslím, že anglosaský přístup k práci, který je v City úplně jiný než v kontinentální Evropě. Když pracujete v Londýně ve finančním sektoru, naučí vás to disciplíně, loajalitě a tahu na branku. A tím jak si člověk jednou projde, zůstane mu to na celý život.
Jak si to představit? Práci „od nevidím do nevidím“?
Není to cílem, ale na začátku si tím projde každý. Je to taková zkouška ohněm, kterou pokud vydržíte, dá vám do života hrozně moc. A naopak: lidé, kteří si tím neprošli, tak pro ně bude vždy obtížnější dodat výsledky, nebudou mít za sebou tu zkušenost, kdy musejí každý den vstávat v pět ráno, aby se včas dostali do City, byli v kanceláři jako jedni z prvních, a naopak odcházeli jako poslední. Netvrdím, že je to tak stále správně, před 15 lety byla přece jenom jiná doba než dnes, ale osobně na tu zkušenost vzpomínám velmi rád. Jsem nesmírně vděčný za to, že jsem ve Velké Británii mohl strávit pět let svého života.
Současnou generaci už tento typ zkušenosti příliš neoslovuje.
To je pravda. Když začínala svou pracovní kariéru moje generace dnešních čtyřicátníků, bylo investiční bankovnictví a práce v londýnském City či v New Yorku svatým grálem všech studentů z ekonomických fakult. Jenže ten sentiment se poměrně výrazně změnil a dnes už zájem studentů o tuto oblast upadá.
Za nás bývala imperativem kariéra, dnes je to spíš kombinace práce, rodiny, koníčků a volného času.
Proč myslíte?
Podle mě to souvisí se strukturálnější změnou globální ekonomiky. Za posledních 15 let přibyla nová témata, nové start-upy, rozmach zažily fintech firmy a mladí lidé se více dívají tímto směrem. Takový Facebook či YouTube před 15 lety byly teprve v plenkách. Mění se i hodnoty lidí. Za nás bývala imperativem kariéra, dnes je to spíš kombinace práce, rodiny, koníčků a volného času. Je otázkou, zda je to dobře, nebo špatně, ale ta změna je jasně patrná.
Co to znamená pro investiční banky a finanční firmy?
Je pochopitelně těžší najít dobré zaměstnance. Už když jsem pracoval v Rakousku, bylo vidět, že třeba i přední rakouská banka měla problém najít do své investiční divize mladé zaměstnance, kteří by měli dostatečný zájem o práci v investičním bankovnictví. A před podobnou výzvou stojí v zásadě všechny středoevropské banky. Je to přitom škoda, ta práce je velmi atraktivní a může být velmi pestrá. Objektivně musím dodat, že anglosaské banky fungují na meritokratickém principu a dokáží nadstandardní výkony svých pracovníků velmi štědře odměňovat. Středoevropské banky jsou v tomto ohledu spíše rovnostářské. Naopak Cyrrus se více blíží anglosaskému modelu.
V globální recesi
Jak si pohledem investičního bankéře interpretujete současné dění na trzích? Zatímco někteří komentátoři jsou přesvědčeni, že to nejhorší je za námi, investoři jako Michael Burry varují před „matkou všech krizí“.
Je fakt, že na trhu nyní panuje obrovská míra nervozity. Měli jsme tu několik let covidové pandemie, která přispěla ke strukturální změně našich ekonomik, nyní přišla válka mezi Ukrajinou a Ruskem, která má vliv na celý Západ. A dnes už v podstatě prožíváme globální recesi – to je už fakt. Navzdory tomu americké akcie sotva umazaly zisky z roku 2021.
Nikdo pochopitelně nedokáže říct, co bude dál. Zřejmé je to, že se nacházíme v prostředí zvyšujících se úrokových sazeb, které se budou negativně promítat do valuací společností. Rostoucí ceny energií a vstupů obecně negativně ovlivní hospodaření firem a budou mít za následek snížení budoucích výnosů. To je v zásadě hlavní důvod, proč na akciových trzích vidíme od začátku roku poklesy. Otázkou je, zda tyto poklesy budou pokračovat, případně kdy nastane obrat. Osobně se domnívám, že nejdříve musíme vidět smysluplné snížení inflace a uklidnění konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Jinak burzy posilovat nezačnou.
Myslíte si, že svět může zasáhnout velká krize, srovnatelná například s tou z roku 2008?
Vyloučit to nikdo nemůže, nicméně osobně si spíše myslím, že – byť krátkodobě – může být ještě hůře. Avšak příchod velké krize nečekám. Jsme součástí nejsilnějších světových ekonomik. USA i Evropa jsou schopny takovou krizi ustát, mají zdroje na to se s tím vypořádat. Viděli jsme to i během covidu. Ukázalo se, že finanční systém je mimořádně odolný a dokáže ustát i sérii negativních šoků.
