Je to jeden z nejnapínavějších podnikatelských příběhů současnosti. „Zlaté české ručičky“ z fondu Pale Fire Capital (PFC) zachraňují před kolapsem praotce všech slevových portálů, americký Groupon. Tomu, lidově řečeno, ujel vlak: v posledních pěti letech jeho tržby padly o 80 procent a akcie firmy letos patří k těm nejshortovanějším na celém Wall Streetu. Dušan Šenkypl, partner PFC a od jara i interim CEO Grouponu věří, že se mu z exekutivní pozice podaří hospodaření problémového aktiva otočit. Ostatně, příliš alternativ mu nezbývá.
Ještě v roce 2016 byl Groupon s třímiliardovými tržbami a cenou akcií těsně pod sto dolarů miláčkem investorů, o sedm let později je situace dramaticky odlišná. Tržby slevového portálu stěží dosáhnou 600 milionů a cena akcií nedávno zamířila pod tři dolary. Přišel covid, management zaspal dobu a byznys model přestal fungovat.
Investoři z Pale Fire Capital v čele s Dušanem Šenkyplem a Honzou Bartou však věří, že firmě dokáží vrátit její původní lesk. Osekat ji o neefektivity, o „tlusté maso“, a přijít se zajímavou propozicí nejen pro zákazníky, ale i pro obchodní partnery. Mají ostatně „skin in the game“: Průměrná cena, za kterou PFC akcie Grouponu nakupovala, je okolo 20 dolarů za akcii, více než trojnásobek oproti dnešnímu tržnímu ohodnocení. „Zajíci se ale počítají až po honu,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ Dušan Šenkypl.
S jakou základní investiční tezí jste do Grouponu vlastně vstupovali?
Naše původní teze spočívala v možnosti podobné transformace, jakou prošel Slevomat. Chtěli jsme utlumit prodeje ztrátového zboží a přesunout se do modelu prodeje přes třetí strany, zlepšit inspirativní části nabídky. Od té doby se však situace poměrně zásadně změnila: dnes bereme Groupon z pohledu transformace podobně jako dříve například Aukro, tedy jako silnou a tradiční značku, kterou lze zásadně zmodernizovat a provozovat se zajímavou ekonomikou.
Groupon jste nakupovali za přibližně 20 dolarů na akcii, dnes cena osciluje kolem pěti dolarů. Nevstupovali jste do pozice příliš brzy?
Je pravda, že jsme se na celém procesu spoustu věcí naučili. Dnes už například víme, jak k podobnému procesu přistoupit tak, abychom včas zjistili věci, které jsme o společnosti v té chvíli nevěděli a které zásadně ovlivnily dosavadní výsledek této naší investice.
Jaké věci máte na mysli? Kostlivce ve skříni? Rezervy v due diligence?
Z pozice investora na burze nemáte možnost dělat klasickou due diligence, pracujete s veřejně dostupnými informacemi. Co se ale dá udělat jinak, je hloubka mapování aktuálního týmu – mluvit s lidmi, kteří s nimi pracovali v předchozích zaměstnáních, sledovat skrytá diskuzní fóra zaměstnanců, která často navedou na témata, jež je třeba nastudovat. Vidím to teď i z druhé strany – náš shareholder letter byl hodnocen extrémně pozitivně a na jeho základě nás začalo mapovat několik investorských skupin a někteří kolegové v managementu mají zprávy, že už na ně byly dotazy u předchozích zaměstnavatelů.
