Světové finanční trhy jsou od konce minulého týdne zabřednuté v rudém teritoriu: akcie čelí výprodejům, padají i ceny řady komodit, zejména železné rudy. A k mrzutému sentimentu se přidávají třeba i kryptoměny nebo cena čínské měny yuanu. Vše má přitom jeden a ten samý společný jmenovatel – masivní problémy obřího čínského developera Evergrande, který se potácí nad propastí bankrotu. Pokud obří předlužená firma skutečně padne, může se to stát rozbuškou širších problémů, a dokonce odstartovat globální krizi – podobně jako před třinácti lety pád banky Lehman Brothers.
Masivní akciové výprodeje na asijském, evropském i americkém trhu mají jediný jmenovatel – druhou největší čínskou developerskou společnost Evergrande. Agilní firma, která se ještě loni pohodlně vešla do žebříčku Fortune 500, se v posledních měsících potýká se ztrátou důvěry bank i investorů a čelí výprodejům akcií, které s sebou táhnou dolů celý asijský i světový trh. Proč se ale společnost, která loni vydělala pět miliard dolarů, vůbec dostala do problémů a proč její pád může na trhu spustit fatální dominový efekt?
Pro pochopení současných problémů Evergrande (název korporace je až příliš podobný jménu lodi Ever Given, která před několika měsíci zablokovala Suezský průplav a ochromila tím globální mezinárodní obchod; tragédie spojená s Evergrande přitom může mít srovnatelné globální následky) je třeba nejdřív pochopit její minulost. Firmu, která vlastní přes 1300 projektů ve 280 čínských městech a zaměstnává přes 200 tisíc lidí, založil před pětadvaceti lety čínský milionář Sü Ťia-jin a od začátku rostla velmi svižně. Důvodem byl masivní nástup čínské střední třídy, silný ekonomický růst země či fakt, že koupě vlastního bydlení před svatbou je pro Číňany do velké míry otázkou cti. A v neposlední řadě agresivní dluhové financování firmy.
Právě práce s dluhem je přitom pro společnosti podnikající v developmentu zcela zásadní a často dělí úspěch od neúspěchu; výstavba bytů – tím spíš v tak masivním měřítku, v jakém stavěla Evergrande – je proces velmi náročný na cash flow. Firmy po celou dobu projektů – od základů na zelené louce až po hotový dům, který mohou prodat zákazníkům – výrazně spoléhají na dluhové financování, ať už prostřednictvím bank, nebo vlastních dluhopisových emisí. Dokud firma roste a staví rychleji, než naskakují úroky z jejího dluhu, kola byznysu se točí a vše může růst tak rychle, jako rostla Evergrande. Když se ale růst zadrhne, firma rychle pozná, že dluh je dobrý sluha, ale zlý pán.
