Letošní červen je pro velké technologické firmy označované termínem Big Tech měsícem hrůzy. Hned v úvodu skupina zemí G7 oznámila dohodu na minimální korporátní dani a následně média přinesla zprávy o velké regulatorní reformě, která má znamenat výrazný zásah do obchodního modelu těchto společností. A jako by to nestačilo, v úterý prezident Joe Biden jmenoval do čela obchodní komise FTC Linu Khan – velmi hlasitou odpůrkyni (kvazi)monopolů, kterými Facebook či Google jsou. Co to všechno znamená?
Měsíc, na který největší americké technologické společnosti jen tak nezapomenou. Červen pro Facebook, Google, Apple a Amazon znamenal trojitý direkt od globálních policy-makerů. A nikoliv jen ve formě jednorázového udělení miliardových pokut, které tyto firmy téměř „nebolí“ (jedna taková nedávno padla ve Francii), ale ve formě systémových regulatorních změn, které mohou zásadně ovlivnit samotné fungování těchto globálních hegemonů.
První úder přišel hned na začátku června, kdy se světoví lídři skupiny G7 shodli na nutnosti zavedení minimální globání korporátní daně. Obcházení – byť legální – tohoto zdanění dosud bylo důležitým pilířem, na kterém technologičtí hegemoni dokázali vyrůst do současných velikostí, často na úkor konkurence i národních států, kterým peníze z těchto daní chybějí v rozpočtech. V Česku například Google na dani z příjmu platí okolo deseti milionů korun ročně, odhaduje se přitom, že jeho zdejší tržby dosahují zhruba šesti miliard.
Padnemie tento problém ještě zvýrazňuje. Kvůli čínskému koronaviru se národní státy i nadnárodní celky, jako je Evropská unie, dostaly do hlubokých rozpočtových deficitů, ze kterých nyní jen velmi obtížně hledají cestu. Férové zdanění těch největších firem je jednou z poměrně jednoduchých možností, jak do rozpočtů přinést více peněz, respektive jak zabránit jejich úniku. Možnost je to o to lákavější, že se jedná o jeden z mála typů zdanění, které nerozhněvá voliče a zároveň do státní kasy přinese nezanedbatelný příjem.
Zásah na komoru
Druhý úder přímo na komoru dostal Big Tech před víkendem, kdy se v médiích objevily zprávy o plánech amerických zákonodárců na zásadní reformu antimonopolních zákonů. Tato reforma, která sestává z pěti samostatných zákonů, by, pokud projde celým legislativním procesem, znamenala největší zpřísnění amerických antimonopolních zákonů v historii a představovala by výrazný zásah do současných obchodních modelů velkých technologických firem.
