„Česká iniciativa“, tedy snaha Česka o zajištění společného financování nákupů dělostřeleckých granátů ze třetích zemí pro Ukrajinu, sklidila na domácí i zahraniční scéně značný úspěch. Vedle členských států EU se k ní přidala například i Kanada. Iniciativa ale zároveň ukázala na trhlinu ve schopnosti bránit se v případě napadení. Dlouhá doba míru okleštila obranné rozpočty natolik, že ani všechny evropské zbrojovky dohromady dnes nedokážou dodávkami podporovat jednu válčící zemi. „Poptávka je dnes například v oblasti munice tak ohromná, že i kdyby se výrobní kapacity zvýšily čtyřikrát, zbrojovky budou vyprodány na řadu let dopředu,“ říká bezpečnostní analytik a bývalý náměstek ministerstva obrany Daniel Koštoval, o kterém se podle informací e15 i Seznam Zpráv mluví jako o budoucím velvyslanci Česka v Moskvě.
Ukazuje neschopnost evropských států plnit závazky vůči Ukrajině na možnou mezeru v obranných strategiích?
To není dáno mezerou ve strategiích, ty jsou napsané dobře. Problém, který vidíme, je daný spíš pomalostí vlád. Pokud totiž ony chtějí, aby se rozšířily výrobní kapacity, musí přijít a říct: tady jsou dlouhodobé kontrakty, tady jsou dlouhodobé pobídky na investování do rozvoje výrobních schopností. A to se zatím úplně nestalo. Myslím ale, že vlády jednotlivých členských států NATO i EU postupně poznávají, že tohle se stát musí, pokud se mají výrobní kapacity skutečně rozšířit. A že armády, respektive resorty ministerstev obrany, musí být schopny říct, jak velké mají cílové výrobní kapacity být, a úměrně tomu potom investovat a vytvořit sadu nástrojů. V českých podmínkách například s pomocí Národní rozvojové banky.
Rozhovor vyšel v prémiové části webu E15. Jako předplatitel/ka INFO.CZ ho máte k dispozici v plném znění.
