GLOSA VOJTĚCHA KRISTENA | Byť se to občas z tuzemských tvrdých trestů za měkké drogy nezdá, Česko by mohlo být Evropě v protidrogové politice vzorem. Zatímco na starém kontinentu povětšinou vládne prohibiční politika nulové tolerance, český přístup je založený na politice „harm reduction“. A to i pro konvenční drogy jako je alkohol či tabák.
Ruku na srdce – oblastí, v nichž Česko v Evropě vyniká, zase tolik není. Pokud odhlédneme od rekordní konzumace piva na hlavu či počtu hereček ve filmech pro dospělé, zbývá nám průmyslová tradice a hodnotově orientovaná zahraniční politika. Do tohoto mixu bychom klidně mohli přihodit i „závislostní politiku“, což je oblast, v níž Evropa selhává, a Česko (až na některé jednotlivosti) exceluje.
Zatímco většina západních zemí i orgánů EU lpí na vizi nekompromisní prohibice, která dříve či později přinese „svět bez drog, tabáku a alkoholu“, Češi na to jdou moderním přístupem „harm reduction“.
„Česká závislostní politika je již od svého počátku formulována jako moderní, komplexní a pracující s vědecky ověřenými koncepty. Koncept snižování škod (tzv. „harm reduction“) je od počátku 90. let minulého století součástí české drogové politiky a postupně se stal ústředním cílem a měřítkem české drogové strategie,“ popisuje v nedávném memorandu Think-Tank Racionální politiky závislostí společně s Harm Reduction Akademií.
Oproti českému přístupu pak stojí evropská prohibice, která selhává. „Nejenže jsme v Evropě svědky rekordního počtu uživatelů drog, ale také vidíme, jak nové látky neustále zaplavují naše trhy, a posilují moc organizovaného zločinu. Naše zkušenosti z praxe nás přesvědčily, že pouze skrze prevenci, léčbu a minimalizaci škod můžeme skutečně ochránit zdraví a bezpečnost našich občanů,“ podotýká předsedkyně Rady Asociace poskytovatelů adiktologických služeb Helena Gherasim.
Rozdíl mezi oběma přístupy je propastný. Zatímco prohibiční vize přesouvá výrobu, obchod i konzumaci drog mimo dohled či daně státu, politika „harm reduction“ pracuje s racionálním přístupem a minimalizací nepříznivých zdravotních, ekonomických a sociálních dopadů spojených s existencí legálních i nelegálních psychoaktivních látek.
Politika „harm reduction“ přitom není okrajový experiment, ale nově jde o oficiální politiku Organizace spojených národů (OSN). Její Komise pro omamné látky OSN v březnu schválila usnesení, které uznává princip harm reduction jako nedílnou součást drogové politiky.
Češi Evropě vzorem
K tomu, aby se český přístup harm reduction začal více prosazovat v Evropě, vyzývá i Viktor Mravčík – jeden z největších tuzemských závislostních expertů, který dvě dekády vedl Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti.
Podle jeho názoru by Česko mohlo v Evropě díky našemu přístupu k závislostní politice vyniknout. Politici, kteří budou nově zvolení do Evropského parlamentu, by podle něj mohli založit neformální skupinu europoslanců, kteří by se na půdě EP drogové a vůbec závislostní politice detailně věnovali.
„Dlouhodobě upozorňujeme na to, že problematice závislostí není na úrovni Evropské unie věnována dostatečná pozornost. Volby do Evropského parlamentu a jmenování nové Evropské komise v tomto ohledu představují příležitost pro změnu koncepčního náhledu na problematiku a redefinici priorit,“ vysvětluje Mravčík v nedávném rozhovoru pro server iDnes.
Na příkladu tabáku se výhody politiky „harm reduction“ plně ukazují: Stát může nastavit zdanění podle toho, jak rizikový způsob konzumace této látky uživatel zvolí
Jak Mravčík dodává, „nejslabší místo globální i evropské drogové politiky je její neschopnost vymanit se z extrémního prohibičního režimu prosazovaného prostředky trestního práva s kriminalizací obyčejných lidí – uživatelů, samozásobitelů a závislých osob“.
Prohibice podle něj sama vytváří nelegální trh a všechny hrozby z něj vyplývající, a to nejen zdravotní, ale i ekonomické nebo bezpečnostní.
„Na vymáhání prohibice vynakládáme obrovské prostředky, přičemž zisky z takto stimulovaného nelegálního trhu plynou zločineckým skupinám a často financují nepřátelské režimy, které představují ohrožení evropských hodnot a evropské bezpečnosti. To je naprosto kontraproduktivní a je potřeba to změnit,“ apeluje Mravčík.
Podle experta by Češi mohli Evropu naučit, že „svět bez drog“ je podobná chiméra, jako svět bez tabáku či svět bez alkoholu – a namísto o totální prohibici se pokusit „chytrou regulaci“ ve všech odvětvích – od drog jako kokain až po státem povolené, byť silně regulované drogy jako tabák a alkohol.
Právě na příkladu tabáku se výhody politiky harm reduction plně ukazují. Stát totiž může nastavit zdanění podle toho, jak rizikový způsob konzumace této látky uživatel zvolí. Podle vědeckého konsenzu je „klasické“ kouření cigaret pro zdraví výrazně škodlivější než například užívání nikotinových sáčků či pouze zahřívaného tabáku.
„Zakazovat alternativy nebo je regulovat přísněji než cigarety je nesmysl, když jejich rizikovost je řádově nižší než u cigaret, obzvlášť za situace, kdy vedle těchto produktů máme stále v nabídce klasické cigarety. Je to nesmyslné z hlediska zdravotního i lidskoprávního, protože tím bráníme lidem chovat se méně rizikově,“ uzavírá Mravčík, který apeluje na rozšíření principu „harm reduction“ v celé Evropě.
