Pocitová recese, vibecession. Neologismus, z něhož se stala ekonomická móda, vyjadřuje stav, kdy ekonomika roste a vede si dobře, lidé to však vidí jinak: Cítí se hůř, mluví o poklesu, o ochuzování. Pojem, který dnes plní populární ekonomické články i nové studie, vznikl před dvěma lety ve Spojených státech a dobře zachytil napětí mezi reálně slušně běžící americkou ekonomikou za vlády Joea Bidena a pocitem ekonomické katastrofy, kterou pod vlivem kampaně Donalda Trumpa cítí mnoho Američanů. Zkrátka ekonomická čísla mluví jinak než nálada ve společnosti.
Zdá se, že „vajbcese“, tedy pocitová recese, pronikla i do Německa. Dokládá to studie Hospodářského institutu (IW), jež se zaměřovala na vnímání ekonomického vývoje na východě a na západě Německa. Jisté přeceňování negativních trendů zachytila i v západní části země, na východě Německa bylo ale už hluboké.
IW, think-tank sídlící v Kolíně nad Rýnem, ve studii uvádí, že ve východním Německu běžel posledních deset let čísly doložitelný proces hospodářského dohánění západu. Podle studie se východ a západ země přibližovaly jak z hlediska snižování nezaměstnanosti, tak i z pohledu zvyšování mezd.
Míra nezaměstnanosti na východě Německa, ve spolkových zemích Sasko a Durynsko, je například dnes podstatně nižší než nezaměstnanost v nejlidnatější spolkové zemi Severním Porýní-Vestfálsku nebo v Sársku. V osobních dotaznících to však občané východních zemí hodnotí jinak.
