Petr Šustek (37) vede v centru Prahy právní kancelář, která se jako jediná v republice zabývá takřka výhradně medicínským právem. Léta píše o právních aspektech eutanazie a přemýšlí o roli zdravotních pojišťoven nebo o „nenasytnosti“ systému českého zdravotnictví, spolu se svým týmem řeší žaloby pacientů na největší nemocnice v zemi i podezření na pochybení lékařů. Radí ministrům zdravotnictví a na pražské právnické fakultě odučil tisíce studentů – včetně současného ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Rozhovor s ním si přečtěte v Reflexu č. 5/2018, který vyšel 1. února.
Počátkem listopadu v bulváru komentovali lékaři Martin J. Stránský a Jan Hnízdil zdravotní stav prezidenta, aniž by byli jeho ošetřujícími lékaři. Je to pouze neslušné a neetické, nebo i žalovatelné?
Je třeba oddělit dvě roviny – co si politicky myslím a komentování zdravotního stavu hlavy státu, ať už jí je kdokoli. Do svědomí oněch dvou lékařů nevidím, to si musejí vyřešit sami. Na druhou stranu i judikaturní doktrína říká, že hlava státu je veřejně činná osoba, nadto zvolená přímo námi všemi, a je ve veřejném zájmu znát informace o jejím zdravotním stavu. Vstříc tomu jdou prezidentští kandidáti, od českých po americké, kteří veřejnosti férově dávají nahlédnout do svých zdravotnických dokumentací, jakkoli tyhle informace nejsou přes veškeré nároky veřejnosti vynutitelné. A souhlasím, je neetické, když lékař, který daného pacienta nemá v péči, komentuje bez bližší znalosti a řádného vyšetření jeho zdravotní stav, nota bene veřejně. Ti dva pánové tak činili nejspíš kvůli svým politickým názorům, což musí být rozumným občanům jasné.
