Přílišný aktivismus v udržitelnosti nemá smysl. Lepší je vysvětlovat vše v kontextu, říkají bankovní expertky Adéla Malinová, Kateřina Špániková a Denisa Pozníčková

Kateřina Špániková se před svou aktuální pozicí věnovala implementaci regulatorních témat ve finančních institucích. Najednou zjistila, že klienti neřeší nic jiného než udržitelnost. I když k tomuto tématu byla ze začátku skeptická, rychle pochopila, že udržitelnost má na finanční instituce a klienty velký dopad.

„Svět se mění. Je to vidět u klientů, jejich podnikání. Udržitelnost je jen rámec, který nám dává trochu pevnější pravidla, jak se na měnící se svět dívat,“ říká Kateřina s tím, že je pro banku důležité řídit rizika, která s udržitelností vznikají, i pochopit příležitosti, které s ní souvisí a umět je využít.

Kateřina nyní jako Head of ESG & Support Products v Raiffeisenbank Česká republika pomáhá klientům i bankéřům lépe pochopit, o čem udržitelnost je a v čem jim bude dávat smysl. Základem společné komunikace je podle ní takzvaně „netlačit na pilu“ a informace sdělovat v souvislostech. 

„V bance aktivismus nemá moc velkou roli. Chceme spíše zasazovat vše do kontextu. A to konkrétně do kontextu portfolia i toho, jak se mění naši klienti, jak se měníme my jako instituce a jak fungují finanční trhy,“ vysvětluje Kateřina.

S tím, že by se nemělo v rámci tématu udržitelnosti tlačit na pilu, souhlasí i Denisa Pozníčková z Komerční banky. „Náš tým udržitelnosti funguje jako hlídací pes. Nesnažíme se téma udržitelnosti protlačovat, ale spíše ho korigovat,“ říká Denisa s tím, že už když nastupovala na svou pozici v Komerční bance, vnímala, že udržitelnost prostupuje celou firmou.

Odpovědností a také srdcovou záležitostí Denisy je v Komerční bance nefinanční reporting. „Na začátku je čistý list a pak se vytvoří, viz loňský reporting, 105 stran. Je to nabité informacemi, na kterých se podílí mnoho interních i externích kolegů,“ říká s nadšením Denisa.

Téma udržitelnosti ji baví již od studií ve Švédsku. A když se jí někdo zeptá, proč se v bance věnuje udržitelnosti, má již připravený argument. „Snažím se to vysvětlovat tak, že přes banku tečou prostředky, dotace z Evropské unie. A právě tak může banka vysílat do společnosti signál, kterou aktivitu je lepší podpořit a kterou spíše ne,“ doplňuje Denisa.

S dalším argumentem, proč se banky v Česku ve vysoké míře věnují udržitelnosti, přichází i Adéla Malinová. „Je potřeba se dívat na rizika spojená s udržitelností a transformací trhu. Nákupní chování se mění a měnit se bude i nadále. Je zde také riziko pro banku v rámci byznysu. Tam, kde se obchod nachází teď, už za několik let být nemusí,“ říká Adéla, která se v MONETA Money Bank dostala k udržitelnosti skrze svou roli v HR, v rámci které měla blízko k sociálním tématům. Jako ESG Product Owner se snaží komunikovat s ostatními na základě prezentace příkladů funkčních i nefukčních modelů.

Součástí rozhovoru bylo také téma budoucnosti pracovních pozic v rámci oblasti udržitelnosti. Které z nich budou za deset či patnáct let stále relevantní? Které se změní, zautomatizují či úplně zaniknou? „Bude důležité se na nové příležitosti a výzvy adaptovat a budovat si už teď podstatný skill set, který bude velmi datově orientovaný. Procesy, které jsou dnes ryze manuální, se budou postupně měnit na poloautomatické nebo plně automatické,“ zmiňuje Adéla.

Kateřina počítá s tím, že její pozice za patnáct let už nebude potřeba. „Udržitelnost nebude separátní téma, bude přirozenou součástí toho, co aktuálně děláme. Stejně jako teď přirozeně pracujeme s finančními daty, za patnáct let budou nefinanční data přirozenou součástí všech dat,“ vysvětluje Kateřina s tím, že to, co zůstane i za patnáct let, je poradenství a expertní práce. „Ne ve smyslu vysvětlit, co znamená nějaký dokument, ale umět ho interpretovat.“

Ve které oblasti mohou Adéla Malinová, Kateřina Špániková a Denisa Pozníčková zlepšit svou „osobní udržitelnost“? Co je naposledy inspirovalo? A co by od sebe navzájem v rámci bank a udržitelnosti chtěly navnímat? I o tom mluvily v podcastu Women in Finance.