Audioverze
Anorexie, bulimie nebo psychogenní přejídání – takzvané poruchy příjmu potravy mohou mít zničující dopady nejen na toho, kdo jimi trpí, ale i na jeho okolí. Podle psychiatričky Hany Papežové, specializující se na léčbu poruch příjmu potravy, hrozí propuknutí některé z forem onemocnění v každém věku, a proto bychom se prevenci měli věnovat i u dětí. „Prevence je zásadní částí naší práce. Snažíme se snížit rizikové faktory už u předškolních dětí a vštípit jim zdravé návyky. Co vás zachrání od poruch příjmů potravy, je slušné sebevědomí a slušný způsob zvládání negativních emocí, plus dobré vztahy v rodině i s ostatními lidmi kolem vás,“ vysvětluje Papežová.
Podle profesorky Papežové lze poruchy příjmu potravy vyléčit, ale rozhodně se tak neděje lusknutím prstu. „Chce to opravdu hodně trpělivosti. Je popisováno, že onemocnění trvá zhruba šest let a má dopady i na rodiče nebo blízké nemocného, kteří sami často také potřebují odbornou podporu,“ říká Papežová.
U vyléčených pacientů je důležitá následná prevence návratu onemocnění. „Bohužel jsou to nemoci, které mají tendenci se vracet. Spouštěče mohou být různé, třeba když to poprvé u pacientky propuklo po rozchodu, tak vážná partnerská krize může spustit i po letech nové problémy,“ popisuje možnosti recidivy poruch příjmů potravy Papežová. „Velkým problémem všude po světě je bohužel dostupnost odborné péče. Potýkáme se i se stigmatizací, ale to se naštěstí zlepšuje,“ říká Papežová.
Proč by se informace o poruchách příjmů potravy měly vyhledávat jen na odborných stránkách a ne na sociálních sítích? Proč přibývá mužů s anorexií a jaké jsou rozdíly mezi poruchami příjmu potravy u mužů a žen? Poslechněte si celou epizodu.
