„Malé země nejsou pro Putina partnerem k dialogu. Proto jimi manipuluje nebo na ně útočí,“ říká o ruském prezidentovi francouzský filozof a spisovatel Michel Eltchaninoff, který se v Praze zúčastnil kulatého stolu u příležitosti 30. výročí snídaně Françoise Mitterranda s československými disidenty.
Vaše organizace Noví disidenti se angažuje v boji za osvobození ukrajinského režiséra Oleha Sencova, turecké spisovatelky Asli Erdoganové a dalších osobností. Jak v této souvislosti hodnotíte snahy francouzské diplomacie, a zvláště prezidenta Emmanuela Macrona?
Kvůli případu Oleha Sencova jsem se viděl s prezidentem Macronem a několikrát i s jeho poradci. Prezident poté toto téma zmínil v rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, a to hned několikrát. Přístup diplomatů k lidským právům samozřejmě závisí i na politickém kontextu a na konkrétní situaci, ale obecně platí, že je třeba vytvářet tlak. Kdyby veřejnost jméno Sencova neznala a neposílala dopisy Macronovi na jeho podporu, byla by naše akce samozřejmě méně účinná.
Emmanuel Macron je mužem, který se snaží změnit rétoriku oproti tomu, co bylo před ním. On asi není tím, kdo by se zcela přihlásil k lidskoprávní politice, zajímá se ale o jednotlivé, vysoce symbolické případy. A Macron symboly zbožňuje. Oleh Sencov se postavil Putinovi, nemá strach, držel hladovku a požaduje osvobození všech politických vězňů, nejen sebe. Zastat se Sencova tedy pro Macrona neznamená abstraktně bojovat za lidská práva, ale za jednotlivý, vysoce symbolický příběh. Myslím, že Macron je k takovýmto konkrétním akcím citlivý. Takže nám spíše pomáhá, zajímá se například i o situaci v Číně nebo Turecku, mnohokrát už volal Erdoganovi kvůli osvobození francouzských občanů, kteří jsou tam vězněni.
