Íránem zmítají největší protesty této dekády. Zemřeli při nich první lidé a režimní média i konzervativní politici vyhrožují opozičním demonstrantům tvrdou odplatou. Proč se Íránci bouří? Proti komu? A jak obstála reformistická vláda prezidenta Hasana Rúháního? Přinášíme odpovědi na hlavní otázky týkající se posledního vývoje, který je v Íránu poměrně vzácnou událostí.
Proč se Íránci bouří?
Jejich ekonomice se nedaří. Míra nezaměstnanosti vzrostla na 12,4 procenta. Inflace se blíží deseti procentům. Ceny vajec a drůbeže vzrostly o 40 procent, Íránci platí více také u čerpacích stanic. I proto některé z nich lidé v ulicích zapálili. Mimochodem, nikoli poprvé.
Záhy se ale demonstrace obrátily proti islámskému režimu. Ten je podle aktivistů nejen autoritářský a represivní, ale i notoricky zkorumpovaný stejně jako elitářský. V několika městech proto aktivisté napadli nejen policejní stanice, ale třeba i sídla prokuratury a další vládní budovy.
Lidé v ulicích odmítali také zahraniční angažmá své vlády v zahraničí, které považují v nynější ekonomické situaci za příliš nákladné. Šíitský Írán vojensky i ekonomicky podporuje režim syrského prezidenta Bašára Asada, libanonské hnutí Hizballáh a řadu další šíitských organizací.
