Musíme zkoušet nové věci, neměnit nic je nemorální, říká v rozhovoru pro INFO.CZ behaviorální ekonom Dan Ariely. Podle Arielyho, který byl v Praze řečníkem na Marketing Festivalu, musíme experimentovat a vytvářet nové postupy a nová pravidla. I proto, abychom dokázali přežít ve světě, kde existují pro lidi tak nepřirozené věci, jako jsou koblihy, mobily a fake news.
Jaký je vztah mezi behaviorální ekonomií, které se věnujete, a klasickou či spíše neoklasickou ekonomií založenou na racionalitě, kterou často kritizujete?
Je to otázka předpokladů a z nich plynoucích důsledků. V racionální ekonomii lidé vždy, ale opravdu vždy, zvažují všechny informace. Počítají s nimi ve svých rozhodnutích, a dělají tak racionální rozhodnutí. Nejsou přitom pod vlivem svých emocí. Tyto předpoklady pak mají své důsledky, pokud jde o to, jak fungují daně, trestní systém, systém školství, pokud jde o pobídky k tomu, aby pracovali a další věci. Behaviorální ekonomika je řekněme o tom nevytvářet si dopředu nějaké úsudky o tom, jaký je člověk. Místo toho dáme lidi do určitých situací a sledujeme, jak se chovají. Zjistíte přitom, že lidé jsou iracionální, a to dokonce systematicky, a že tato neracionalita se dá předvídat.
Problém je ovšem v tom, že pokud umístíte lidi do laboratoře a pozorujete jejich chování, ne vždy se chovají jako v laboratoři. Realita je jiná, příliš komplexní, a proto klasická ekonomie používá zjednodušené modely racionálního chování.
Dovolte mi, abych dokončil původní myšlenku. Jak jste řekl, dáme lidi do laboratoře a pozorujeme, jak se tam chovají. Otázkou samozřejmě je, jak moc je jejich chování v laboratoři relevantní pro to, jak se chovají mimo laboratoř, v realitě. Musíme o tom přemýšlet jako o lécích, o vývoji nových léčiv. Dejme tomu, že máme teorii, jak bude nový lék na rakovinu fungovat. Napíšeme si to na papír a tam si tuto teorii potvrdíme. Vyzkoušel byste takový lék bez skutečného testování? Asi ne, protože víme, že potvrzení teorie na papíře nemusí fungovat ve skutečnosti. Místo toho začneme experimentovat s buňkami, pak s krysami, dalšími zvířaty a pak teprve s člověkem. Je to vědecký proces. Stejné je to v behaviorální ekonomii. Nemůžeme hned nové teorie aplikovat na celou společnost, musíme je začít testovat v laboratoři.
