Šéfové evropských zemí NATO se bojí, s čím přijede na summit aliance v Bruselu americký prezident Donald Trump. Aliance je dnes v nejlepší kondici za poslední léta a to by mohl Trump ocenit. Zároveň ale Trump kritizuje Evropany za nízké zbrojní výdaje, řekl, že NATO je „překonané“. Z Bruselu navíc zamíří na setkání s ruským prezidentem Vladimir Putinem s cílem zlepšit americko-ruské vztahy. Možná na úkor Evropanů.
Nejednoznačný postoj vůči svým spojencům v NATO je taktikou amerického prezidenta, tvrdí jeho poradci, na které se odvolává tradičně dobře informovaný americký list The Wall Street Journal. Donald Trump prý chce skutečně vyvolat mezi dalšími členy NATO obavy o to, zda jim Američané v případě nouze přijdou na pomoc. Jinak řečeno, zda Severoatlantická aliance skutečně funguje a zda Amerika přijde na pomoc v případě možného ruského útoku na některou členskou zemi. Cílem je donutit Evropany a Kanadu, aby utráceli více za svoji obranu.
Všichni členové NATO se totiž v roce 2014 zavázali, že budou dávat na obranu minimálně dvě procenta svého HDP. Tehdy toto kritérium splnily pouze tři země – Spojené státy, Velká Británie a Řecko. Letos by ho mělo splnit už devět zemí. Podle Trumpa je to ale pomalý pokrok a připomíná, že většinu celkových zbrojních výdajů aliance platí Spojené státy. „Chci říci NATO (na summitu), musíte začít platit své účty,“ prohlásil Trump minulý týden. „Spojené státy se nebudou starat o všechno.“ Otázkou je, kam až se svými hrozbami spojencům může Trump zajít. Podle časopisu The Economist by mohl například pohrozit, že na země, které nevydávají na obranu alespoň dvě procenta HDP, se nevztahuje článek pět smlouvy o NATO.
Jde o článek, který říká, že když bude napaden jeden z členů aliance, ostatní mu přijdou na pomoc. Něco takového by znamenalo povzbuzení pro Rusko, aby zvýšilo svůj tlak například na Norsko či Dánsko. Byl by to zároveň signál, že vazba mezi Evropou a Amerikou je oslabena a že Trump bude jednat s Putinem bez ohledu na evropské spojence. „Byl by to nejhorší výsledek, zničilo by to to, čeho jsme dosáhli za poslední léta,“ říká Ben Hodges, bývalý velitel americké armády v Evropě.
Za několik posledních let totiž došlo k výraznému posílení Severoatlantické aliance. Rostou výdaje na obranu, vznikají nové jednotky, dvě nová vojenská velitelství. Na dvoudenním summitu v Bruselu mají státníci také odsouhlasit plán „čtyřikrát třicet“, podle kterého by mělo mít NATO do konce roku 2020 k dispozici k nasazení do třiceti dnů 30 mechanizovaných brigád, 30 letek bojových letadel a 30 válečných lodí. Mělo by to umožnit rychle zareagovat na případný útok proti NATO. V Bruselu se bude jednat i o tom, jak rychle přesunovat vojáky a techniku po Evropě, což je pro alianci klíčová otázka, zdůrazňuje Hodges.
Jedná se o odstranění byrokratických překážek, jako je například vydávání povolení pro zahraniční vojáky, rekonstrukci mostů, aby unesly těžké americké tanky M1 Abrams, vylepšení přístavů v Nizozemsku nebo zajištění dostatku železničních vagónů pro přepravu vojenské techniky v Německu. NATO totiž vůči Rusku zaostává nikoliv ve vojenské síle, tam má naopak převahu, ale ve schopnost přesunout své armády tam, kde jich může být potřeba. Přitom tyto plány podporuje i Trump a jeho generálové oceňují, jak se spojenci snaží posílit NATO. Trump toho dokonce udělal pro posílení Severoatlantické aliance více než jeho předchůdce Barack Obama, uvádí Wess Mitchell z amerického ministerstva zahraničí, kterého citují noviny The Wall Street Journal,. I když to tak rétoricky nevypadá, dodává Mitchell.
