Mediální výchova se ve školách učí nemoderně a nesystematicky. Kvůli přehnaným nárokům v dalších předmětech na ni nezbývá moc času a učitelé neví, jak ji mají do výuky začlenit. Výuka pak nepřináší dětem znalosti o fungování médií a schopnost kritického myšlení. Vyplývá to z analýzy stavu mediálního vzdělávání na základních a středních školách v ČR, kterou pro think-tank Evropské hodnoty vypracoval učitel mediální výchovy pražského Gymnázia Na Zatlance Michal Kaderka.
Mediální výchova patří ve výuce mezi průřezová témata, která by se měla prolínat více předměty. Polovina škol podle loňského průzkumu Člověka v tísni ale přiznala, že její naplnění ve výuce nesleduje. Většina středoškoláků se setká s mediální výchovou čtyři hodiny ročně, uvedl Kaderka. Pro odborná učiliště se s tématem mediální výchovy v současných vzdělávacích programech nepočítá vůbec.
Problém podle pedagoga působí to, že školy při naplňování současných vzdělávacích plánů nemají dost prostoru pro posilování dalších potřebných gramotností, jako je ta mediální. Například zavedení obranné výchovy nebo práce v dílnách a na záhoncích, jak o tom uvažuje vláda v demisi, by pak mohlo znamenat ještě další zátěž výuky.
