Sněmovna bude brzy řešit kontroverzní návrh na zpřísnění antidiskriminačního zákona. Žaloby by nově mohli podávat nejen ti, kteří se cítí diskriminovaní, ale také neziskové organizace. Důkazní břemeno by přitom vždy leželo na žalované straně, která by tak měla sama dokazovat, že nepochybila. Návrh má řadu kritiků, kteří mluví mimo jiné o nebezpečném a zneužitelném nesmyslu. Podle jeho předkladatelky Moniky Červíčkové z hnutí ANO je ale nutný. „Současný stav nezaručuje rovné podmínky pro všechny domnělé oběti diskriminace,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ.
Potřebuje Česko vaši novelu? Komu a v čem by měla konkrétně pomoci?
Cílem novely je zajistit spravedlivý proces všem zranitelným skupinám, které antidiskriminační zákon chrání, a napravit jejich aktuální procesní znevýhodnění, a to zejména v oblasti důkazního břemene. Současný stav nezaručuje rovné podmínky pro všechny domnělé oběti diskriminace. Jsem přesvědčena, že nemůžeme akceptovat rozdílnost vymahatelnosti práva pro odlišné druhy diskriminace. Nevidím důvod k současnému stavu, kdy je řešeno odlišně důkazní břemeno pro diskriminaci etnika, pohlaví a na druhé straně například seniorů, handicapovaných a dalších skupin.
Podle výzkumu Úřadu veřejného ochránce práv se asi 11 procent obyvatel ČR cítí nebo cítilo být diskriminováno. Nejvíce ohroženými jsou osoby zdravotně postižené či senioři. Další významnou skupinou, která se potýká s diskriminací na trhu práce, jsou občané ve věku nad padesát let. Zhruba každý třetí nezaměstnaný je z této věkové kategorie. Diskriminované se cítí také děti, které vyrostly v dětských domovech, a to na trhu práce i v přístupu k bydlení.
Pro naprostou většinu občanů, kteří se cítí být diskriminováni, je však velmi finančně i psychicky náročné začít problém řešit soudní cestou. Podle dostupných statistik se rozhodne diskriminačnímu jednání bránit asi jen 10 procent z nich.
