KOMENTÁŘ KARLA HAVLÍČKA | Jaksi se nám to komplikuje. Způsobuje to pověstná chaotičnost českého právního řádu a zavedení podivných publikačních a interpretačních pravidel spočívajících v tom, že:
1. Různá opatření (častěji jejich nesouvislé segmenty) vynášejí z rozličných kabinetních, krizovoštábních či jinak supertajných jednání předem neztotožněné osoby, načež veřejnost je jimi neprodleně informována, aby byla vzápětí (poté, co z vládních dveří vypadne na ulici jiná osoba) odinformovávána a přeinformovávána (tzv. legislativní polotovary).
2. První oficiální verze opatření je vyhlašována na tiskových konferencích zveřejňovaných v rozhlase a televizi (pokud možno odkládaných, takže si posluchač či divák nakonec, znaven čekáním, přepne na seriál o bílých žralocích). Platí princip předběžné nesprávnosti: první oficiální verze není nikdy verzí definitivní (ostatně – verze v pravém slova smyslu definitivní v tomto systému ve skutečnosti vůbec neexistuje, nebo jen výjimečně).
