PRÁVNÍ FILOZOFÓRUM KARLA HAVLÍČKA | Možná se pletu a rozhodně má pozorování za uplynulý týden nejsou opřena o žádná tvrdá data statistických analýz. Na svou omluvu chci říci, že pomalu dospívám k názoru, že tvrdá data jsou mnohdy k ničemu.
Snad je to dáno tím, jak často se jimi oháníme, jak často stojí proti sobě, jak často máváme transparenty poučené (téměř by se dalo říci – vědecké) společnosti dneška, jejíž exaktnost ale mívá tu drobnou trhlinku, že na obou opačných pólech barikád stojí odborníci, ovšem nejviditelnějším výsledkem jejich expertiz je, že se střetají. Volební prognózy doma i v zahraničí nevycházejí, předpovědi vývoje pandemie jsou jako pára nad hrncem (než se mohou začít verifikovat v praxi, většinou se rozplývají), ekonomické výhledy jsou dobré leda tak k upřesňování (které ovšem k nápravě chyb nevede), všechno víceméně připomíná předpověď počasí.
Ale abych se uchýlil k tomu, v čem se možná pletu. Mám dojem, že se někdo pochlapil (to je zajisté politicky nekorektní, takže prosím za prominutí) a rozhodl se vyzkoušet, co by se stalo, kdybychom začali kontrolovat, co si uložíme (co je nám uloženo). Hygienici v Plzni vytáhli do pohostinských zařízení, aby zkontrolovali zákazníky, jak dodržují anticovidová pravidla. Poněkud bizarně fungující brněnský úřad, který se zabývá hospodařením politických stran, podniká zoufalé kroky, aby zkontroloval nezkontrolovatelné (česky vynalézavé) improvizace, jimiž lze všechna nesmyslná pravidla obejít. Evropská komise kontroluje český stát, jestli umožňuje střet zájmů, a český stát to oplácí tvrzením, že po našem je všechno OK. Soudy kontrolují a ruší mimořádná opatření exekutivy. Přičemž se přesně ví, že se přesně neví, co jsou ta mimořádná opatření, pravidla politické soutěže a střety zájmů vlastně zač.
