PRÁVNÍ FILOZOFÓRUM KARLA HAVLÍČKA | Ne že by to byla novinka uplynulého týdne, ale společenský koronarativ se svými vzdálenými i blízkými hrozbami znovu přitahuje pozornost. Před pár měsíci by nás nenapadlo, že budeme vážně řešit „národní“ mutace viru a přít se, jestli je horší britská, brazilská, nebo jihoafrická, a teď do toho ta indická mutace. Jelikož to vypadalo málem nacionalisticky, přejmenovaly se mutace podle písmen řecké abecedy.
Útěchou nám může být, že zatímco svět se v pandemii denně mění, naše politická a státoprávní scéna zůstává stabilní a pěkně přehledná. To jest, pokud jde o politiku: ministr Adam Vojtěch opět varuje, vláda opět rozvolňuje, opozici je to opět málo. A pokud jde o stát a právo: zákonodárci přijímají deklarace, exekutiva vydává paraprávní paranormy a justice je zase boří. Advokát Tomáš Sokol, který hovoří jako vždy bryskně, praví na margo nějakého mimořádného opatření: „Ano, to ještě platí. Než to soud shodí.“ A má zatracenou pravdu. Stejně jako ombudsman Stanislav Křeček, který varuje před „hrátkami s právním státem“.
